Jdi na obsah Jdi na menu
 







A v pořadí 48. díl mi poslal Darrion
Pomalu se ploužím chodbou, cítím se jak spráskaném pes, prostě den nic moc, už ani ten deník mi nemůže zvednout náladu.
Mířím do naší společenské místnosti a v hlavě mi stále víří ta věta.
„S platností od dnešního dne již nesmíte vykonávat žádné práce na Bylinkářství, vyjma vlastního studia“.
I tu jedinou radost co jsem tu měl mi vzali. Bezmyšlenkovitě se zastavím až u dveří a se slabým zaskřípěním je otevřu.
Ve společenské místnosti postává už pár lidí z Epicentra, dojdu ještě k oknu a zadívám se smutně je skleníkům. Ještě zahlédnu Dark jak jde rychle po nádvoří, asi se zdržela někde na hodině, pomyslím si. Ještě jednou se smutně podívám ke skleníkům a jdu si sednout do křesla stojícího u krbu. Po chvíli vzhlédnu k otvírajícím se dveřím, když do místnosti vpadne Dark.
„Dark, tohle ti vypadlo" zvednu kus starého pergamenu ze země, letmo přejedu očima první řádky....
To nemůže být pravda... Nevěřím tomu... Zní mi stále dokola v mé hlavě. Nemohu uvěřit tomu co jsem zahlédl, opravdu nemůže... Vždyť už není... Už dlouho není... Nemůže být... Nemůže...
Nevnímám okolí, nic, jen upřeně hledím na Dark.
Vidím, jak na mě Dag mluví, mlhavě ho slyším a nakonec si sednu, ale teď už je mi úplně jedno co bude v deníku.

Čiko prohledává svůj hábit a hledá deník.
"Já…já ho…já ho nemám?!" koktavě ze sebe souká Čiko.
Jediné co je teď důležité je, abych od Dark zjistil odkud má ten pergamen. To jediné je teď skutečně důležité, myslím si.
To, že se ztratil deník není důležité. Nebo snad je?
Náhle si všimnu, že všichni stojí u okna a někoho sledují.
Dark náhle vyběhne ven z místnosti. Pak si uvědomím co viděla ...
Ale to už nade mnou někdo ze studentů stojí a ptá se mě co se děje.
"Noo.. "
Kdybych to tak sám věděl, pomyslím si. Vím a přitom nechci vědět. Nechci vzpomínat na to, co bylo zapomenuto, na to co mělo být zapomenuto, ale očividně zapomenuto nebylo.
"Hned jsem zpět" ještě křiknu na ty co zůstali v místnosti a v mžiku jsem pryč.

Mám na výběr, buď jít za Dark nebo zachránit deník. Dark si poradí, pomyslím si, teď je nejdůležitější ten starý deník.
Běžím chodbou a snažím se vyhnout všemu a všem, jen abych už byl ve svém pokoji.
Proč mi to jenom Dark neřekla? pomyslím si v duchu a snažím se přidat na rychlosti.
Rychle zavřu dveře a ještě jakoby v transu mávnu několikrát kolem sebe rukou.
Vzduch jakoby okolo mě zezlátl, ale po pár sekundách má opět běžnou barvu. Je důležitý, moc důležitý a já ho musím získat dřív než on...
Vyběhnu ze svého pokoje a snažím se dostat co nejrychleji do Čikova pokoje, cestou si dávám dobrý pozor, aby mě nikdo byť jen kouskem oka nezahlédl.
Zaklepu na dveře, jen tak pro jistotu, protože vím, že v tuhle dobu tady Čiko ještě nemůže být.
Vejdu dovnitř a rychle začnu hledat deník v tajné kapse jeho hábitu. Táák, konečně ho mám, nahmatám staré desky deníku…
Rychle ho seberu a mizím z místnosti.
Musím se dostat co nejrychleji do svého pokoje, jinak to nebude vůbec dobré. Jen co zajdu za roh zaslechnu něčí tiché kroky. Otočím se a zahlédnu něčí stín jak vchází do Čikova pokoje. Ten temný stín se někomu nápadně podobal.
Oddechnu si. Tak to bylo ale těsné. Znovu se rozběhnu ke svému pokoji, ale kouzlo už přestává působit a já se jen stěží držím na nohách. Tak jsem to nestihl...

"Tak tady jsi" vyhrkne na mě Averan, která se náhle objevila zpoza rohu.
Dívá se na mě svýma hlubokýma očima a něco mi říká, ale já ji vůbec nevnímám. Ani to, že mě táhne zpět do společenské místnosti. Nohy mám jako ze železa, ale úplně nejdůležitější je to, že mám deník. A budu muset víc trénovat kouzla.
Kdyby to tak můj Mistr viděl ... no naštěstí to nevidí.



A další pokračování od Darriona
Na dně rokle se rozplynula hustá mlha. Ta zahalovala zrakům všechno co rokle ukrývala. Do kápě zahalená postava se žlutě žhnoucíma očima se pohybovala směrem ke skalnému srázu na opačné straně. Kolem postavy mlha přecházela v nafialovělý opar. Náhle se zadívala k okraji rokle, kde se právě objevila hlava Jess. Ta nemohla nic zahlédnout, ale postava v kápi se s hrozivým podtónem zasmála a pronesla společně s mávnutím k Jess kletbu. Kletbu, která se projeví až přijde čas. Popošla ještě několik kroků a pak se rozplynula v mlze.

Slunce už stálo vysoko, když se pokoje vrazila Dark. Hned za ní vešel Dag a Nikolas. Další z Epicentra se tísnili mezi dveřmi. Darrion se neklidně otočil na posteli. V ruce křečovitě držel deník aby se zase někde neztratil.
„Nemáš náhodou hodinu?“ řekl Dark když pootevřel oči a zahlédl ji.
„A nemáš ty teď být ve skleníku?“ poťouchle odpověděla Dark a prudce roztáhla závěsy. „Budeš se divit, ale nemám. A ať už jsi na Přeměňování a vy ostatní taky.“
Když se ohniváci rozešli na výuku, v pokoji zůstal jen Dag s Darrionem. Ten už teď stál u okna a díval se ven na pozemky.
„Tohle mám od Dark“ řekl Dag a vytáhl z hábitu starý pergamen,“ale nic na něm nevidím. Darrion se otočil a smutně se zadíval na pergamen. „Ale já ano“ řekl skoro neslyšně. „Vypadl z toho deníku, alespoň si to myslím.“
„Ano, asi ano. Našla ho potom co jsme si ho chtěli přečíst.“
Podíval se Dagovi zpříma do očí a pak na pergamen. „A řekla ti Dark co na něm je?“
„Ne, neřekla, ale zajímalo by mě to. Mám se na to zeptat tebe.“ řekl Dag a sledoval reakci Darriona.
„Tak to je dobře, řeknu ti co tam je, ale ne teď a ne tady.“odpověděl Darrion, „sejdeme se ….“

Oběd dnes probíhal v dosti klidné duchu. Ohniváků tu moc nebylo a ti co tu byli nezvykle tiší. Dokonce i Voltainovi to bylo divné, že se nic neděje. „Jak ticho před bouří“, pomyslel si.
Členové Epicentra nenápadně sledovali Darriona, který zrovna nevypadal že by měl hlad, ale Dark, která seděla vedle něj trvala na tom, že to co mu dala na talíř sní a bez diskuze.
„Kam zmizel?“ zvedl Darrion náhle hlavu a otočil se k Dark.
„Je mrtvý. Spadl do rokle“ odpověděla Jess, která se náhle objevila v jídelně. „Slyšela jsem i jak mu zapraskaly kosti.“
Darrion se otočil k Jess, „A tys ho viděla? Tys viděla jeho tělo?“
„V rokli byla mlha, ale ten pád nemohl přežít.“ řekla klidně Jess.
„O tom bych nebyl tak přesvědčen“ pronesl tiše do nastalého ticha Darrion. „Tak rokle, tam se schováváš. Ale ještě není správný čas tě hledat“ pomyslel si a usmál se.

Odpoledne proběhlo v klidném duchu. Studenti byli na školních pozemcích, psaly zadané úkoly, dokonce i v knihovně bylo ticho, které přerušovalo jen šustění otáčených stránek a škrábání brků po pergamenu. Dokonce i Čiko seděl v knihovně a něco škrábal na pergamen. Čiko zvedl hlavu, když do knihovny vešel ředitel Voltain, ale hned ji zase sklonil a pokračoval ve psaní. Ředitel přehlédl svým nic neunikajícím zrakem studenty, pokýval nevěřícně hlavou. „Ticho před bouří.“pomyslel si, tohle nevěští nic dobrého. Ve dveřích se skoro srazil s Dagem. „Chtěl jsi se mnou mluvit Dagu?“ Ten jen přikývl a následoval ředitele do jeho kanceláře.

Byla už tma, když se Dag vydal k pokusnému lesíku. Pod stromem stála Dark a Darrion se zády opíral o mohutný tis, pamatující snad i vznik samotného Anaretu.
„Tak jsem tady a ..“ „Já také“ pronesl do ticha ředitel Voltain, který se znenadání objevil za Dagovými zády.
„Tady je deník a myslím, že bude nejlepší, když u mě také zůstane.“pronesl Darrion do nastalého ticha……

Temný stín se odlepil od mohutného kmene. Postava se žlutě žhnoucíma očima se dívala za odcházejícími Ohniváky.



mistr hororu Darrion poslal další díl,tak se zachumlejte do bdeky a čtěte
Celý hrad spal. Vlastně ne, celý ne. Dole ve sklepení byly slyšet tiché kroky. Slabý záblesk světla ozařoval postavu, která prsty přejížděla po kamenné zdi a usilovně se snažila něco najít. Náhle se ozvalo tiché klapnutí a část zdi se odsunula. Postavu zalila namodralá záře a pohltila ji. Zevnitř bylo slyšet bublání a syčení. Zeď se opět tiše zavřela a chodba potemněla.

Postava se žlutě žhnoucíma očima se skřípěním otevřela dveře a rozhlédla se po pokoji. Planoucíma očima přelétla police s knihami, ale nevšímavě pokračovala ke stolu. Závan pláště shodil několik pergamenů ze stolu na zem. Čím více se blížila k Darrionovi, tím více se začal objevovat nafialovělý opar okolo ní. Blížila se čím dál tím víc a už chtěla svým pařátem sebrat deník, který držel Darrion v ruce…

Darrion se otočil na posteli a rozsvítil slabé světlo. „Jenom noční můra“ pomyslel si, ale přesto důkladně svým zrakem propátral pokoj. Posadil se a zády se opřel o zeď a otevřel deník…

„…Dnešního dne byl vyhlášen Vítěz kolejního poháru. Tak jako v předchozím roce ho získala naše kolej. Ohniváci jsou prostě nejlepší a vždycky budou. Kolejní oslava byla opravdu velkolepá, troufám si ji přirovnat k plesu…“
Darrion zalistoval deníkem a náhodně vybral další stránky uprostřed deníku.
„…To co se děje ve škole je hodně podivné. Hradem se šíří podivná atmosféra, jakoby se dělo něco zvláštního, tajemného. Ansel tvrdí, že zahlédl temnou postavu, které zářily divně oči. Profesoři obchází po chodbách, ale nic se nezjistilo ani nepotvrdilo…“
Vítr někde venku přirazil uvolněnou okenici a Darrion vzhlédl k oknu. Zahlédl několik jasných hvězd, zářících na temné obloze. Až příliš se podobali něčím očím…

Znovu začal listovat deníkem, ale nenašel nic, co by upoutalo jeho pozornost. Deník byl místy poškozený, potrhané a rozmazané stránky střídaly úhledně napsané. Krom záznamů o boje o kolejní pohár, popisovali některé profesory a neopomínal i na jednotlivé ředitele. Na jedné stránce byl dokonce názorný obrázek příšery co si chová ředitel Beastmaster v bažinách za svou rezidencí. Musel se tomu jen smutně pousmát. No chudák drakoželva, takhle ji chudinku nechat živořit v bažinách.

Nakonec opatrně vytáhl starý pergamen. Byl otrhaný, pomačkaný, snad stokrát přeložený. Byla na něm dokonce i skvrna asi od kávy.. Zadíval se na ni a náhle jako by se podobala spíš dubovému listu a pak vypadal zase jen jako skvrna od kávy. Zadíval se na skvrnu pozorně a připadlo mu na mysl, že to možná káva nebude. Skvrna byla už stará, zaschlá, zahnědlá… „Mohla by být i od krve, když na to přijde“ řekl si tiše jen pro sebe. Díval se mlčky na přeložený pergamen a přemítal, jestli si ho chce vůbec přečíst. „Nakonec jednou to stejně udělat musím, tak ať je to za mnou“ pomyslel si a s odhodláním se pustil do odhalování tajemného vzkazu.



„Tak teda dobře, tak se ukaž“ pomyslel si Darrion a začal rozkládat starý pergamen. „Nic tady není“ překvapeně koukal na pergamen a otáčel ho ze všech stran. „Ale vždyť jsem ho viděl popsaný…“

Položil pergamen na starý deník a usilovně přemýšlel. Několikrát přejel prsty přes pergamen. „Tak, v deníku nic, na pergamenu nic, to není možné. Něco tady přece musí být…“ pomyslel si až skoro vztekle sám pro sebe a prsty náhodně přejel přes zašlou skvrnu… Ta skvrna, to je asi ono. Náhle skvrna ztmavla a jakoby se rozpila na celý pergamen. „To bude klíč, ale jak?“ zamyslel se. Kdysi četl, že existují pergameny, které je nutno uplatit vlastní krví, jinak nechají svůj obsah utajen. Rozhodl se, že to zkusí. Vytáhl malou zdobenou dýku a z jeho dlaně skanulo několik krůpějí krve na pergamen. Zadíval se na něj, nejprve se nedělo nic, po chvíli však uviděl objevující se písmo. Písmo, které mnoho let neviděl, písmo, které v něm vždy vyvolávalo nemilé vzpomínky na minulost. Na tu minulost, na kterou se snažil tak usilovně zapomenout. Na pergamenu se náhle objevilo :

NEZAPOMENEŠ


Zamyslel se. „Co s tímhle může mít společného tahle škola?“

MNOHÉ


Písmo se opět přeskupilo v nápis, ale po chvíli zase zmizelo, aby se objevila jiná zpráva :

STEJNĚ TAK JAKO S TÍM MÁ MNOHÉ SPOLEČNÉHO ŠKOLA A SAMOTNÁ KOLEJ, TAK I TY JSI NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ TOHOTO.


„Ale proč?“

TO POZNÁŠ, VŠICHNI TO POZNÁTE, AŽ PŘIJDE ČAS


„Tak když tak všechno víš, tak kde je náš deník, ten co jsme začali psát?“ Darrion se díval na pergamen a čekal co vyjeví. Chvíli se nedělo nic, pak se ale objevila překvapivá zpráva…

TEN DENÍK MÁŠ PŘECE TY, JEN SE DOBŘE PODÍVEJ…

„Co? Já? Ale já ho přece nemám.“ Darrion se zamyslel. Ne, deník nemá, má jenom ten starý letitý napůl rozpadlý deník, co se náhodně našel poté, co Ohniváci začali psát ten svůj. Vzal ho do ruky a začal v něm listovat…

„ Staré…, staré…, staré…, aaa tohle jsem si četl, staré…, staré…“ otočil ještě několik stránek ke konci deníku, a přísahal by, že tu ještě před chvílí nebyly…
…Vyšlo tedy na mě, abych napsala první delší zápis do našeho ohniváckého deníku. Chtěla bych shrnout, jak jsme vlastně k tomu nápadu přišli. Dnes se náš rektor Dagonat vrátil ze sanatoria (jak je již stručně zmíněno výše). Během líčení všech možných novinek se…

„To není možný, tohle je přece náš deník“ nevěřícně vrtěl hlavou, „ to nemůže být možné, tohle ne, vždyť… Na pergamenu se objevila nová zpráva :

VŠE JE MOŽNÉ, POKUD TOMU CHCEŠ UVĚŘIT

„Dobře, když tak všechno víš, tak kdo nebo co je ta postava v hábitu? Ta co chtěla ukrást deník, napadla Dark a Jess ji viděla spadnout do rokle.“

DOVÍŠ SE AŽ PŘIJDE SPRÁVNÝ ČAS, ALE DEJTE SI NA NI VŠICHNI POZOR

Písmo zmizelo a na pergamenu se opět objevila tmavá zahnědlá skvrna. „ No pěkné vyhlídky nás čekají“ pomyslel si Darrion a vzhlédl k oknu. Venku svítalo a první sluneční paprsky se draly oknem do pokoje.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super

(Han, 11. 4. 2007 21:32)

poslední díl mě opravdu navnadil. něco se vysvětlilo, něco k vysvětlení je už napsané, ale ještě je to daleko.. hezky se to rýsuje :o)

co říct?

(Jess, 8. 4. 2007 9:21)

No k tomuhle se snad ani nemusím vyjadřovat... Doufám Darrione, že to brzy rozmotáš =) Všichni to nechávají na Tobě =)

jojo

(Han, 3. 4. 2007 18:14)

rozmotej to, prosím, vymysli si cokoli, jen ať už aspoň něco ubude... já se snažím přijít na to, ve kterým díle se objevil starý ohnivácký deník a kam se poděl náš současný, mám v tom opravdu už totální chaos a snažím se zároveň vnímat další děj :D

Darrion

(Alice M., 2. 4. 2007 17:05)

Tady máš důkaz že tvoji učitelé by nikdy mezi Ohniváky nezapadli - pravděpodobně by to byla Voda nebo Vzduch, takže na ně nekoukej a koukej psát ;-)

Bráška...

(Dark Wolfy, 1. 4. 2007 22:46)

Teda, jak záhadný pergamen se objevil mezi ohnivci... WS Jinak jak už říkala sestřička, máš ještě jeden díl... O:-)

Darrion

(Čiko, 1. 4. 2007 15:34)

Co máš co věřit učitelům?!
My jsme ti řekli, že psát umíš, tak neváhej a piš!
Tvoji učitelé snad napsali povídky nebo knihy? Nenapsali a víš proč? Protože kdo umí ten píše a kdo neumí ten učí češtinu, a trapně podle osnov.

Alice :)

(Darrion, 1. 4. 2007 14:20)

No ve škole se mě vždycky snažili přesvědčit, že gramatiku neumím, sloh mi nejde a na to vymyslet něco kloudnýho jsem natvrdlej, tak se pak nediv.

ha ha

(Alice M., 31. 3. 2007 23:00)

4. Jsou to jen výmluvy

Shadow :)

(Darrion, 31. 3. 2007 17:49)

no nepsal jsem protože :
1. to neumím
2. nebyl čas
3. čeština nikdy nebyla můj koníček

jej...

(enkelinkiskanka, 31. 3. 2007 15:50)

ja sem do toho zamotavam cim dal vic... stary zapletky se prekryvaj novyma, aby se ty prekryly zase necim jinym.. kdo se v tom ma vyznat??? :o) no nic... dily sou to krasny...

Smekám

(Jess, 31. 3. 2007 9:55)

Vážně smekám, tyhle díly jsou úžasné.. :) a opět (jako vždy) se skoro nic nevyřešilo a jen se objevily další záhady... :)

óóóóóóóóóó :-D

(Shadow, 31. 3. 2007 8:28)

Další super díl, nechápu proč jsi nic nenapsal už dřív.
Máš ještě jeden díl na to abys objasnil o je na tom pergamenu :-D Nebo za sebe neručím

Jako bych to neříkala

(Alice M., 30. 3. 2007 22:14)

Zase toho vím hodně a přesto nic...Darrione Darrione, taky jsi jedna velká hádanka...doufám že míníš pokračovat dál, ať se alespoň něco do těch zacuckanců dozvím

Nenapravitelní

(Alice M., 26. 3. 2007 20:10)

Tak nevím co použít za praktiku - spousta informací, spousta vodítek, spousta dalších možností a furt nevím, co na tom pergamenu bylo :-D
Ta "krádež se pokoušející osoba" utřela tedy opravdu jen těsně.
Stihl jsi to tak tak....no..a kde je další díl?

Darrion

(Dark Wolfy, 26. 3. 2007 17:01)

Skvělé, moc zajímavé,hlavně co asi bylo na tom pergamenu,že? Bráško jsi jednička tak piš dál... WS

óóóóóó

(Shadow, 26. 3. 2007 14:00)

Teda brácho, konečně jsi tomu dal aspoň zdání, že se to někdy rozmotá :)
Hezké, jen dál jen dál O:-)