Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.1

Severus uhýbající před nálety hypogrifa rychle vyhledal pohledem Draca, pevně jej chytil a společně se přemístili do jeho sídla. Teprve když Draco cítil pevnou zem pod nohama a známé prostředí se začínal pomalu uklidňovat z proživší hrůzy.Zaslechl kroky na schodech a otočil se po matce. Na schodech však nestála , stál tam on – pán zla.
„Tady je můj malý přítel“ promluvil sladce ale na Draca to zapůsobilo jinak. Celý se orosil a ani tentokrát se neodvažoval pánovi zla koukat přímo do očí.
„ Slyšel jsem, že se ti nepodařilo splnit můj úkol , kterým jsem tě pověřil. A co ty? Tys přeci neměl zabíjet toho starého“ otočil se k Severusovi, který pohledem neuhnul. Věděl, že Belatrix neváhala ani chvilku a řekla mu jistě pěkně za tepla o nezrušitelné přísaze.
Voldemort se otočil k Dracovi a Severus věděl, že si v něm jen tak čte a že ani on neví, kde je Dracova matka.
„ Neosvědčil jsi se, můj malý příteli“ Voldemort sáhl po své hůlce. Draco byl natolik otupělý a svázaný strachem , že ho ani nenapadlo se začít bránit. To Severus dnes už nechtěl zahlédnout zelené světlo.
„ Pane, Draco svůj úkol nesplnil, protože jsem ho předešel, Draco si vychutnával ten okamžik kdy se mu tak bravurně podařilo odzbrojit Brumbála“ Jméno mrtvého ředitele vyslovil s takovým odporem, že Voldemort uvěřil tomu, že po letech vedle toho dědka to pro Snapea muselo být neodolatelné, vyřknout ta slova místo mladého Malfoye.
„je to tak, vychutnával sis tu chvilku? Jak opojné , že? Vidět jak mocný kouzelník ti leží u nohou,“
„Ano“ přisvědčil Draco, Voldemort se opovržlivě usmál a vzápětí mu jeho rysy ztvrdly.
„Lžeš“ a ve stejnou chvíli se Draco zmítal v křečích na zemi. Proti Severusovi si však hůlku namířit neodvažoval. Naposledy, kdy proti němu namířil svou hůlku byl Severus v Dracově věku snad jen o maličko starší.
„Jsi pro mě nepotřebný, utrousil k Dracovi a …………(čekali jste avada kedavra?)
„Pane, je jen nezkušen, kdybyste dovolil,snad já sám bych jej mohl vycvičit“
„Pravda, neměl jsi k tomu dostatek příležitosti, že?“ hůlku však nestáhl a stále s ní mířil na uslzeného Malfoye.
Zatímco Voldemort v duchu přemítal jak je Luciuv syn tak slabý, Snape mu do jeho myšlenek posílal jakou chytrou hlavu má, když se mu povedlo přejít přes bradavickou ochranu a odzbrojit Brumbála.
„nedělej to“
„Promiňte pane“
Voldemort poslal po Dracovi poslední crucio a jakmile zmizel, Severus se s Dracem rychle přemístil do domu z jehož zdí na ně shlížel rod Blacků.
Teprve tady se ze schodiště ozývaly ty správné kroky.
„Matka ti vše vysvětlí ! Narciso, Draco“ a s prásknutím se přemístil do Tkalcovské ulice .
Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.2

Harry už usínal v Zobí ulici, když jej rušilo poletování můry u jeho hlavy.Vstal a otevřel okno a pokoušel se můru z pokoje vyhnat., bohužel se mu schovala za skříň, okno mrzutě zavřel a usnul.
Od svého odchodu z Bradavic neuplynul ještě ani týden a už se mu stýskalo po jeho přátelích , byl rozhodnutý se hned ráno od strýčka odstěhovat.Do domu svého kmotra jít nechtěl, myslel prozatím jen na děravý kotel a pak , snad by mohl z dědictví koupit domek, ale ne domek počká.Teď bude moc cestovat, než najde všechny viteály a zabije Voldemorta a Snapea.
Do snu Harryho Pottera se začal vkrádat nutkavý pocit ihned vstát a přemístit se do ústředí Fénixova řádu. Otevřel oči a cítil se tak čilý, že s odchodem do ústředí nechtěl počkat na ráno, ale ihned si sebral věci, kulová blesk a chystal se nasednout když jeho hlavou , ne jizvou, projela obrovská bolest a s znělo mu v ní, přemístit, ne letět.
Harry si sundal svůj neviditelný plášť a přemístil se do ústředí Fénixova řádu..
Tmavý, dům procházel tiše a jen vzpomínal na Siriuse, na dvojčata s jejich ultra dlouhými uši, na Lupina, Rona, Hermionu.
Teď tu byl sám a ani nevěděl co ho do domu, který jeho kmotr tak nenáviděl a který věnoval Fénixově řádu , dělá.Prošel do místnosti, kde se odehrávaly schůzky na které neměl přístup,když od druhého konce stolu se pohnul stín.
Harry sáhl pod hábit pro hůlku.
„Nebuďte hlupák, Pottere“
„Raději hlupák než vrah!“ zakřičel přes celou místnost a namířil hůlku na Severuse Snapea.
Hůlka mu však znenadání vyskočila z ruky a padla do nastavené ruky jeho soupeře.
„To vy, to vy jste mě sem přivolal.“ Harry se začal rozhlížet jestli uvidí Voldemorta nebo Malfoye. Severus mu nijak neodpovídal jen jakoby na někoho čekal. Konečně se ozvalo cvaknutí vstupních dveří a ozvaly se kroky několika lidí, kteří teď najdou neozbrojeného Pottera.
„Byla jste si dát ještě kávičku, Tonksová?“ ironicky pronesl k ženě která vcházela do místnosti.
„Harry, nevšímala si Severusovy výtky a obejmula chlapce
„To on mě sem zavolal, a chce mě zabít stejně jako Brumbála“
„Zavolal tě, protože dům tvého strýce teď prohlížejí smrtijedi“
Potter polk a překvapeně koukal na Nymfadoru.
„ Ale zabil Brumbála a vy ho dál necháváte v řádu?“
„ Harry jistě jsi unavený, je noc, měl by sis jít ještě lehnout“
„ Nechci jít spát“
„Ovšem nechce jít spát, chce být užitečný“ ozval se Severus svým nezaměnitelným hlasem
„tak užitečný, aby kvůli němu opět někdo umřel, náš vyvolený.“
Harry se po Snapeovi nenávistně podíval, ale ten pokračoval
„Jeho rodiče, Diggori, Black, Jen náhodou to neodnesla Grangerová, Brumbál“
„Brumbála jste zabil vy“
„Mohl se ochránit sám a přemístit se, kdyby nechránil vás pod tím směšným pláštěm“ Z očí Severuse Snapea šlehaly blesky a obličej měl zkřivený nenávistí jakou cítil k Potterovi.Nebyl to ten druh nenávisti, který přenesl z otce na syna, nenáviděl ho tak, jak jen muž dokáže nenávidět někoho, kvůli komu přišel o přítele.
„Severusi, prosím“ Nymfadora chtěla umlčet rozhněvaného Snapea
„ Jsi na něj moc tvrdý, vždyť je to jen dítě“
„Je už dospělý“
„není Severusi, až za měsíc“ vložil se do hovoru mužský sympatický hlas .
„To abys mu snad šel koupit dort Lupine“
„Harry necháš nás o samotě?“ Potter bez jediného protestu opustil místnost a šel do pokoje ve kterém spal naposledy.
Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.3

Ráno ke své spokojenosti zjistil, že v domě je jen on a Nymfadora. Ještě by tu rád viděl Lupina, ale ten měl nějakou jinou neodkladnou záležitost.
Nechtěl se Tonksové dotknout proto snědl její snídani, ale o chuti by se dalo úspěšně polemizovat.
„ Už tu měli být Weasleyovi, Molly je mnohem lepší kuchařka“
„Weasleyovi přijedou?“
„Ano bude tu celý Řád, scházíme se dál i bez“
Potterovi hlavou přelétla myšlenka na včerejší noc
„A co tu dělá Snape?“
„ Harry, Severus jistě nepatří k sympatickým lidem , ale to on drží Fénixův řád pohromadě“
„Ale vždyť zabil Brumbála!“
„Ano zabil ho. Dáš si ještě toast?“ neobratně chtěla z rozhovoru vykličkovat Tonksová
„Sebral mi hůlku“
Tonksová se usmála, že konečně na obranu Severuse Snapea může něco udělat.
„Nesebral, tady ti jí nechal“ otevřela šuplík a podala mu jeho hůlku.
Sotva jí sebral, v krbu se ozval podivný zvuk a do místnosti postupně vpadla část Weasleayovic rodiny.
Po bouřlivém uvítání , kdy Molly vyhodila Harryho talíř s toasty, které byly připálené a kdoví čím namazané, se s ním objala a nešetřila slovy díků, že ho zase vidí.
Ron s Ginny se k němu přes jejich matku ani nemohli dostat, teprve když ho dosytosti nakrmila a poobjímala propůjčila ho dál.
„Narcisa už je pryč?“ zeptala se pak Nymfadory
„Ano ještě včera v noci je Severus s Rémusem přenesli jinam a místo zabezpečili
„Ale tady je nejbezpečnější místo“ oponovala jí paní Weasleyová, ale Tonksová, nenápadně jako velryba na poušti, na ní mrkala, že to kvůli Harrymu .
„Mysleli jsme , že už tě nikdy neuvidíme. Jak ses sem dostal?“ spustil Ron, hned jakmile se dostal ke slovu.
Harry je odtáhl vedle a řekl jim o včerejší noci.
„Harry, Harry, mohl bys jít sem?“ volala ho opět paní Weasleyová
Potter se vrátil do jídelny, kde stál zády k němu Severus Snape.
„Vemte si ten směšný plášť a pojďte se mnou“
Harry si odběhl a za chvíli se pomalým krokem vracel zpět.
„Nevzpomínám si, že bych žádal o nějaké posily“
plášť se odkryl a Ron s pokrčením ramen vylezl ven
Severus bez jediného slova otevřel dveře a vyšel na ulici, následován ne dvakrát nadšeným průvodcem.
Procházel dlouho kolonádou a stejně jako ostatní návštěvníci si prohlížel fontánky . Přes kolonádu došel až do parku a usedl na jednu opuštěnou lavičku v zarostlém altánku. Harry si vedle něj nesedl, spíš přemýšlel, proč a kam ho Snape vede.
„Sedněte si“
„Děkuji nejsem unavený“
„Řekl jsem vám, abyste si sedl“
Sotva však dosedl oba se propadli na jiné místo.
Harry si prohlížel domek a snažil se vybavit jestli jej už nezahledl , při výletech s Brumbálem.
Severus bez klepání vstoupil dovnitř, pavučiny a prach ukazovaly , že v domě velice dlouhou dobu nikdo nebyl. Oba procházeli domem.
„Kde to jsme pane“
Snape neodpověděl, prošel místností do další a pak do další.Jistě tu nebyli jen tak, ale Severus nevypadal, že by zde něco hledal, nebo , že by tu byl doma.
„Co hledáme?“ Harry se cítil tak zbytečný na téhle cestě , že by mu bylo lépe být raději sám v ústředí Řádu. Ticho mu bylo odpovědí pokaždé, když se na cokoliv zeptal. Proto už jen mlčel a prohlížel si byteček jehož majitel byl nejspíš hráčem famfrpálu, podle vystaveného koštěte a bedny s míči, která ležela vedle dětské postýlky.
Nevěděl to jistě, ale tušil kam ho Snape vzal, ale než se stihl na cokoliv zeptat, trhlo to s ním a on se ocitl se svým průvodcem v jiném domě.Tento dům už však byl Harrymu povědomý, zcela určitě jsou v domě Gauntů. Dům byl už skoro rozpadlý, ale zbourat si ho nikdo nedovolil. Kde bývaly parkety, prorůstala tráva,okna byla všechna rozbitá a krb už spadlý.
„Nechte si ten plášť a držte se u mě“ napomenul Severus Harryho a společně postupovali domem.
Severus v přijímacím pokoji prohledával všechny předměty s rodovým erbem, ale žádný se mu moc nepozdával.Pokračovali cestou do kuchyně, když se oba s leknutím zastavili. V kuchyni byla spousta hadů.
„Pošlete je pryč“
Harry sahal po hůlce, když ho Severus zadržel.
„Kdybych chtěl použít kouzlo, patrně bych vás s sebou nebral, nemyslíte?“
„Asi ne“ schovával hůlku a pomyslel si, že by nejraději ty hady na něj poslal.
„Vaše tupá hlava“ přerušil jeho myšlenky a ukazovákem mu klepal na čelo až to dunělo
„ta vaše tupá hlava vás vždycky prozradí, uzavřít mysl“ nepřestával mu klepat do čela, které už bylo celé červené.
Teprve když se hadi stáhli, se rozhlédl po místnosti a neomylně zamířil do kouta kuchyně k posteli na které jistě spávala Merope. Pod matracemi našel krabičku, strčil jí do kapsy, beze slov chytl Pottera a oba se přemístili do domu na Grimauldově náměstí č.12.
„ No konečně jste tady, Remus už je tu taky“ přiběhla paní Weasleyová.
Harry si sundal plášť a chtěl odejít za Lupinem, když ho Snape ještě jednou zavolal.
„ Sežeň Kráturu“
„Severusi“ paní Weasleyová volala tiše šéfa Fénixova Řádu. Teprve když ho odtáhla z dosahu nepovolaných uší mu řekla, že Lupin je zle pošramocen.

Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.4

Podle hlasitých vzlyků, věděl do kterých dveří vkročit.
R.J.Lupin se občas vracel ze svých výprav pocuchán, ale dnes rozhodně nevypadal moc dobře.
„Počítám, že jsi ani dnes nepochodil“
Lupin cosi zachroptěl místo odpovědi, ale Severus ho zastavil, ať mlčí a jen leží.
„ Myslím, že další výpravy už by byly zbytečné“ pohled mu padl na denní věštec, zběžně prolétl článek o Azkabanu bez strážných jen s několika kouzelníky, kteří se potácejí na hranici smrti.
„To se dalo předpokládat“ ucedil vztekle mezi zuby a odešel z ložnice,kde nechal Nymfadoru pečovat o Remuse.
„ Víš kdo tady byl ještě včera?“ spěchal s novinkou Ron hned jak se Harry objevil v pokoji
„Malfoy, podle taťky se Malfoyova matka tady skrývá před ty víš kým“
„Proč by se skrývala, Malfoyovi jsou přeci smrtijedi a Snape jim prozradil kde je ústředí.
„Prý ji sem dovedl Brumbál“
„Brumbál? Proč by sem Brumbál lákal smrtijedy? “ pak si vzpomněl na jeho slova ve věži, ale nechtělo se mu uvěřit, že by Malfoy tak rychle změnil názor. Ve věži sice vypadal rozklepaně, ale z toho se dostane a pak jistě poví Voldemortovi, kde má všechny pohromadě. Přeci by si takovou příležitost blýsknout se , nenechal ujít.
Snape se vrátil až kolem třetí hodiny ranní, rovnou zamířil do pokoje Harryho a nešetrně ho vzbudil.
„Kde je Krátura?“
„ Ještě jsem ho nevolal“
Severus bojoval s nutkavým pocitem začít Pottera škrtit, nakonec se spokojil s jedním zlým pohledem a znovu ho vyzval ať svého skřítka okamžitě zavolá.
Krátura se zjevil okamžitě a v jeho závěsu se držel i Dobby.
Kde jsou všechny ty krámy co jsi tu kradl?“
„Krátura nekradl, Krátura hlídal“
„Kde jsou všechny ty věci?!
Krátura se však už se Snapem nebavil a otočil se k vyšívanému koberci na zdi.
„Pottere, ať sem okamžitě donese všechnu tu veteš!“
„ Proč chcete ty věci?“ zeptal se Harry a vypadal, že bez uspokojivé odpovědi Kráturovi nic neřekne.
„zdálo se mi, že vás tu slyším“ otevřel dveře Moody a vkulhal do místnosti. Přehlédl místnost a pak se zadíval na Snapea.
„ Jste tu v dost pozdní hodinu“
„ Přinesl jsem Lupinovi lektvar“ odsekl Snape a jen hábit za ním vlál jak rychle se vzdálil z Harryho ložnice.
Vrátil se k němu až když bezpečně věděl , že je sám.Harry věděl, že se sem Snape vrátí, proto byl pevně rozhodnutý mu nic nedat, dokud z něj nevytáhne, co a nač tak úporně hledá.
„Ty věci Pottere“
„až mi řeknete co hledáte“
Severus na Harryho namířil hůlku
„nemyslím, že jste v pozici, že byste mi mohl klást jakékoliv podmínky“
Harry nešťastně koukl na Kráturu a ten na chviličku zmizel aby se objevil s pytlem svých pokladů.
Snape je vysypal a začal se v nich přehrabovat svými dlouhými prsty .
„Tohle není všechno“ Snape vzteky bez sebe vyskočil z podlahy a zuřivě se díval na Harryho jakoby snad on mohl za to, že si Krátura některé poklady ještě ponechal.
„Dones všechno“ odevzdaně mu poručil i bez pobízení.
Krátura se sice mračil a brumlal pro sebe, ale za okamžik se vrátil ještě s jedním pytlem.
Jediný pohled stačil na to, aby bylo jasné, že tyhle jsou ty cennější. Vrah a zloděj, pomyslel si Harry a bylo mu úplně jedno jestli Snape ví, co si o něm on myslí.
Ten však nevypadal, že by se zajímal o jeho myšlenkové pochody, právě se totiž přehraboval v hromadě. Vytáhl z kapsy kapesník a opatrně jím zvedl medailon, tak moc podobný tomu, ve kterém byl vzkaz pro RABa
„To je přeci viteál“ vyskočil Harry z postele
Snape však do něj strčil a opět se přemístil neznámo kam.

Fušuju Rowle do řemesla. 6,5

Harryho probudily kroky na chodbě a tichý vzlykot nějaké ženy.

„Nezlob se prosím“

„Nezlobím se víš , že na tebe, ehm chtěl jsem vás držet dál od ostatních už kvůli Dracovi“

„ Draco nechtěl, ale Bellatrix, je to má sestra“ žena se znovu rozplakala

„Cisso, musíš být opatrná, Bellatrix se nezmění“

„Co budeme dělat?“

„ Budete tady. Viděla Draca?Ví, že je s tebou?“

„ Mluvila s ním, nevím co mu říkala, ale byla to jen chvilka. Mám se ho zeptat?“

„Nebuď ho, stejně když by nechtěl, neřekne nám to“

„Narciso?“ ozval se překvapený , rozespalý hlas paní Weasleyové

„ Jak jsem řekl, žádný z kluků nesmí použít hůlku a žádný nevystrčí paty z domu sám“ Snape se vrátil ke svému rozkazovačnému tónu a pak už jen Harry slyšel rychlé kroky na schodech a pozvání, když se Molly nabídla Malfoyově matce, že jí uvaří šálek čaje.

Teprve když byl na chodbě úplný klid, vyšel Harry ven, aby rychle informoval Rona, kdo je v domě.

Plížil se chodbou , když ze zadních dveří vyšel Snape. Harry neměl kam uhnout, proto jen tak ledabyle pozdravil.

„ Á pan Potter na stráži“ ucedil mezi zuby a pokračoval v chůzi, když se znenadání otočil a přivolal ho zpět.

„Nepochybně již víte, kdo tu s vámi od dnešní noci je. Já vás žádám o jediné, nechte Draca Malfoye na pokoji“

Harry koukal jak kdyby nevěřil svým vlastním uším.

„Není to snad žádný těžký problém?“hlas Severuse nedal žádný prostor k odporu

„Ne pane“ Harry zacouval do svého pokoje a proklínal sám sebe, že se Snapeovi nevzepřel. Nechápal proč ho stále poslouchá. Jediné co ho napadlo, že ho jistě Snape ovládá za pomoci kletby imperius.

„Harry , Harry vstávej“ ráno s ním cloumal Ron aby mu sdělil, koho ráno viděl na snídani, kterou Harry zaspal.

„Jo a taky mě mamka posílá pro tvojí hůlku, sebrala už mojí i Ginninu“

„A Malfoy jí tu svojí už dal taky?“ zeptal se pochybovačně

„ Jo vytáhl jí jako první, vypadal, že je rád, že se jí zbavil, divný co?“

Harrymu to divné nepřipadalo, tenkrát ve věži když Malfoy nešťastně sklonil hůlku, také vypadal, že by jí raději ani neměl.Sáhl pod polštář a podal Ronovi svou.

„ Pojedeme dneska do Příčný.“ Oznámil Ron tu lepší zprávu .

Harrymu se zlepšila nálada a rychle vyskočil z postele. Společně dupali dolů k ostatním, kde se chtě nechtě potkal s Malfoyem a aby toho nebylo málo seděl tam i Snape.

Harry pozdravil jen Snapea a to po tom, co ho upozornila paní Weasleyová významným pohledem.

Jeho účast tady však nebyla jen proto, aby dělal společnost Malfoyovým, do domu se začali trousit členi Fénixova Řádu a teprve když byli všichni, zavřeli se v místnosti a kluky i paní Malfoyovou nechali o samotě.Dlouhou chvíli bylo trapné ticho a i nepatrný nádech to tichu rušil.

„ Fred psal, že určitě musíme ochutnat jejich nové bonbony, prej je vymýšleli celý měsíc

Jeden kluk si jich vzal víc a celý den vypadal jak chodící kaktus“

„Chlapci, ale Severus říkal, že byste neměli chodit ven“

„ My? Proč? My jsme nic neudělali“ neodpustil si Ron poznámku. Narcisa se rychle otočila k oknu a Draco se výhružně k Ronovi postavil

„Draco“ špitla a otočila se zpět.

„Ty ale nechceš jít kupovat žertovné předměty, že ne?“

„Ne“ odpověděl Draco sklesle.

Ve stejný okamžik se otevřely dveře a všichni se vyhrnuli ven.

„Krátká porada“ komentoval to tiše Ron

Snape přišel k Narcise tiše jí šeptl, že vše bude dobré pak si zavolal Draca a společně se přemístili.

„Viděl jsi to?“

ještě dřív než začali kluci komentovat událost, zavolal si je Remus Lupin a znovu , stejně jako Snape večer je nabádal, aby Draca nechali na pokoji a že nečeká , že se budou přátelit, ale aby ho jen prostě nechali být.

Fušuju Rowle do řemesla 6.6

Celý týden to kluci neměli tak těžké dodržet tuhle podmínku, Snape si často Malfoye odváděl pryč a když ho vrátil, býval většinou sám v pokoji.Viděli se jen na jídle a to si nikdo nic netroufl.

Horší situace nastala, když všichni dospělí se věnovali svým úkolům a kluci se doma jen tak nudili.

Nejprve se na sebe jen tak mračili jako obvykle a ostentativně přehlíželi Malfoye, ale když jednou přišel Lupin s tím , že Šedohřbet si vybral zase svůj díl., neodpustil si Harry poznámku směrem k Dracovi.

„Tvůj kamarádíček“

„Není to můj kamarád Pottere“

„Není? A kdo ho táhnul do Bradavic?“ strčil do něj Ron

„Nestrkej ten svůj rypák do věcí, kterým nerozumíš“ nenechal si nic líbit Draco

Kluci ještě chvilku na Draca doráželi, ale ten vypadal, že je chce setřást a ustupoval pryč.

„Najednou nejsi tak silnej co? Bez Craba a Goyla nebo Snapea, ale ten tě nějak zanedbává, tě už nikam nebere, co?“

Draco se otočil a chtěl vyjít z domu ven

„Nesmíš nikam chodit“

„Jo smrtijedi hledají jednoho svýho bratra“

„Já můžu jít kam chci“

„Jasně třeba na schůzku s Voldemortem, ale ten už tě nepotřebuje když má Bradavice volný“

„ Náhodou potřebuje“

„Jo zrovna tebe, tak na to, abys mu nosil hůlku“ zasmála se mu Ginny

Draco prudce otevřel dveře a vyšel na ulici.

„Myslíš, že šel za Voldemortem?“

„ Kam jinam by se asi tak hnal“

„A není to jedno, hlavně, že vypadl“

Sotva nadešel čas oběda, Draco se vrátil a to jen okamžik před Severusem

„Draco, tys byl venku?“

„ Jo, nejsem tady snad ve vězení“

„Draco“ Severus položil ruku na jeho rameno, ale Draco jí ze sebe shodil a odešel nahoru k sobě.

Kluci se po sobě mrkli a ušklíbli se, jak se ti dva už nekamarádíčkujou.

„Neřekla jsi, že jdeš domů“ místnost prořízl posměšný hlas Bellatrix a dívala se na Narcisu.

Draco, dobrá práce“ zavolala směrem k horním pokojům z jednoho vycházel Draco s kufrem a před sebou v natažené ruce hůlku.

„Draco“ vykřikla zoufale Narcisa

„Pojď pán zla už čeká, umí být velice štědrý, když mu poskytneš takovou informaci.

„Draco vrať se do pokoje“ přikázal mu Snape, ale Malfoy mu věnoval jeden ze svých pohrdavých pohledů a dál šel ke své tetičce.

Fušuju Rowle do řemesla 6.7

Vše se odehrálo tak rychle, že se nikdo nezmohl ani nad tím uvažovat natož něco udělat.

„ Molly svolej všechny do haly a vrať jim jejich hůlky“ Severus vydal příkaz a pak se přemístil.

Nazpátek byl ještě dřív než stihl Remus sejít schody.

„ K Longbottomovým !“

Podíval se na narcisu, která se držela stranou

„Všichni“

„Severusi já už nemůžu“ Narcisa kdysi velice hrdá dáma za poslední dva roky velice změnila. Po hrdosti už nebylo moc stop, spíše vypadala jako loutka.

 Severus k ní přišel objal jí a něco jí šeptal. Ať to bylo cokoliv paní Malfoyová ze sebe dostala tiché díky a náznak úsměvu.

„ na co stále čekáte? „otočil se k ostatním , když se neměli k tomu vstoupit do krbu.

Všichni se probrali a v mžiku se nahrnuli ke krbu.

„ K Longbottomovým“ , jeden po druhém naházeli letax do krbu a provířili se až do domu staré dámy.

Nový úkryt byl mnohem menší než rodinné sídlo Blacků, ale nebyl čas.

Teprve když měli všichni zajištěné místečko všechny svolal.

Jeho proslov byl krátký a vlastně ani moc k vysvětlování nebylo.Oproti jiným schůzkám, dnes kluky neposlali pryč.Asi proto že ke konci schůzky se Severus otočil i na ně.

Jeho hlas nezněl vůbec rozkazovačně, spíše unaveně, když se s výčitkou podíval na Harryho Pottera

„Žádal jsem vás jen o jediné, abyste nechali Draca na pokoji. Jenže pro vás bylo jistě neodolatelné si nechat posměšky pro sebe. Můžete být na sebe Pottere hrdý jste skutečně syn svého otce. Takoví jako jste vy pomáhají pánovi zla ze všeho nejvíc“

„Já snad pomáhám Voldemortovi?!“ zakřičel Harry

„Přesně takoví jako jste vy, kteří jsou tak přesvědčeni o své dokonalosti posílají takové jako je Draco do náruče zla“

„Malfoy se rozhodl sám“

„Vážně a nepomohl mu někdo, věčnými urážkami?“

Snape se nešťastně podíval po Narcise a pokračoval tichým hlasem, skoro jakoby si snad povídal jen s ní.

„Draco hluboce litoval toho co udělal, moc chtěl všechno napravit.Nečekal od nikoho otevřenou náruč, věděl moc dobře, že kamaráda zde nenajde, dokonce nechtěl ani soucit, jen potřeboval aby mu nikdo nepředhazoval jeho poklesek.Draco chtěl pomoc Řádu, stačilo mu dát šanci, jenže ponižovat ho bylo jistě zábavnější. A právě takovým, které jsou terčem posměchu , urážek a netolerance nabízí pán zla svou náruč.

„To vy Pottere, jste z Draca udělal smrtijeda, můžete být na sebe pyšný, jste skutečně syn svého otce“ Severus odvrátil svou posmutnělou tvář od ostatních a zamířil ke krbu.

„Severusi“ ozval se Remus a Harry na okamžik zadoufal, že se ho zastane

„Kdybych mohl všechno vrátit, je mi to líto“

„ Já vím“ Severus se postavil do krbu a vyslovil Tkalcovskou ulici..Všichni sledovali uklidňující plamen a nikdo se neodvážil promluvit, nebo se po komkoliv podívat. Všichni ti správní hrdinové věděli, že měl Severus pravdu.

Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.8

Od onoho večera, kdy se Draco vrátil do náruče smrtijedů se všichni snažili chovat k jeho matce s maximální ohleduplností.Přestože by jistě byla v právu se na ně zlobit, dělala, že synovo selhání nebyla vina nikoho jiného,pouze Dracova.
Jestliže Molly Weasleyová byla vyhlášenou hostitelkou, tak babička Nevilla Longbottoma jí v pohostinnosti přetrumfla.
Vrcholem jejího snažení bylo i to, kdy někoho tak zaneprázdněného a nepřístupného jako je Severus donutila jít si na chvíli lehnout.
Bylo úsměvné sledovat jak odevzdaně kráčí do ložnice , když se na něj podívala a řekla mu „Hochu nezajímají mě tvé výmluvy, teď hned si půjdeš lehnout a nevystrčíš nos dokud nebudeš vypadat trochu odpočatě.“
Nebýt této pohnuté doby, dalo by se říct, že u staré dámy byly jako v lázních.
Ale blížil se poslední červenec a to už nastupovalo jisté napětí, to totiž chystala parádní oslavu plnoletosti svého vnuka a také Harryho Pottera.
Dva dny před oslavou obdržel Harry balíček, který byl docela dost těžký. Na zmuchlaném kusu pergamenu bylo těžkopádnou rukou napsáno „Všechno nejlepčí hery“
Harry ani na okamžik nepochyboval, kdo mu posílá dárek. Nedočkavě ho rozbalil a k překvapení všech to byla myslánka.
Zatímco Harry o myslánce nadšeně vyprávěl Ronovi a Ginny , Remus s Arturem si vyměnili pohledy. Od Hagrida čekali různé dárky, ale myslánka je rozhodně nenapadla.
Nechtěli mu ale kazit radost, jen ho prozatím nenaučili jak se vzpomínky do ní ukládají.
O podivuhodném dárku ale chtěli informovat Severuse Snapea. Čekali na něho do hluboké noci.Když dorazil obhlédnout řád v jedné ruce držel vycházkovou hůl Luciuse Malfoye s hadem na hlavici a zpoza hábitu vytáhl moudrý klobouk. Nevillova babička ty věci uložila k Meropině krabičce ve které ležel medailónek.
„Snape, ty ses zbláznil, to je přece moudrý klobouk“
„Lupine nestarej se o moje duševní zdraví a starej se o to, aby Potter uměl zacházet s myslánkou!“
„S myslánkou? Jak víš o myslánce?“
„Myslánku potřebuje moc na to, aby jí zahodil jen protože je ode mě“
„Přestaňte se mi tu hádat a ty se pojď najíst“ ukončila stará dáma handrkování těch dospělých mužů, kteří pod její střechou našli azyl.
K Severusově zděšení se po dobré večeři cítil tak unavený, že vzal za vděk jednou ložnicí o kterou se dělil s Moodym.Ráno se trochu zlobil na starou dámu i na sebe, že nepoznal, uspávací lektvar, který mu přimíchala do jídla.
Z domu odcházel s Arturem a Moodym, měli společnou cestu i on společně s bývalým bystrozorem šel na ministerstvo. Chystal se za ministrem R.A.Brouskem.

Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.9

Nevillova babička se s Molly daly do pečení dortů pro dva oslavence, proto poslaly všechny z kuchyně pryč, aby jim v jejich úsilí nepřekáželi.Na milost ještě vzaly Narcisu a Nymfadoru, ale ta na rozdíl od Narcisy, která směla pomáhat míchat krémy, mohla jen sedět a občas ochutnat.
Harry zde trávil poslední den.Všichni věděli o jeho poslání a nikdo neměl tu moc ho zastavit. Všichni věděli, že on je ten vyvolený, který zachrání kouzelnický svět . Už dnes se loučil, protože zítra už bude plnoletý a bude se muset postavit na vlastní nohy, přijít na to, kde jsou zbývající viteály a zabít Voldemorta.
Ginny s Ronem už se ani nesnažili Harrymu nabízet , že půjdou s ním, jen ho ujišťovali o tom, že o pomoc může kdykoliv požádat.
Bylo odpoledne a Artur Weasley se vrátil z práce mnohem dříve než kdykoliv jindy.
Byl tak rozrušený, že si ani neuvědomil přítomnost nedospělých kouzelníků a roztřeseným hlasem všem pověděl o potyčce, která se strhla před ministerstvem a že při ní byl zabit Alastor Moody.
Nymfadora upustila hrnek s kávou a oči se jí zalily slzami.
„To už je třetí člen našeho Řádu od smrti Abuse Brumbála“
Remus jí jen tiše objal a nechal jí, aby se mu vyplakala na rameni.
Harry hůlkou opsal pohyb , spravil hrnek a pak se jen suše zeptal
„A co Snape?“
„Severus na ministerstvo šel až později, před domem se od nás oddělil, měl ještě něco k zařízení, bylo to štěstí, že jsme nepřišli i o něj“
„ To by mě zajímalo co asi tak zařizoval“ Harry se chytl svého podezření, že jistě byl informovat smrtijedy
„Harry už dost“ přísně ho okřikl Lupin
Harry nemohl pochopit, jak je možné, že jsou všichni tak slepí, že to nevidí.Navztekaně přistoupil ke krbu , sebral z misky letax a vypadl u Snapea doma. Ten se na něj vyděšeně podíval, silně ho chytil za paži a vhodil do vedlejší místnosti.
Vůbec se nevšiml, že tu nějaká místnost byla, pomyslel si, že to je jistě něco podobného jako komnata nejvyšší potřeby.
Rozhlédl se po té studené temné kobce a zaregistroval tu jen myslánku, postel a vedle ní noční stolek na němž byla nějaká fotografie.
Nezdržoval se studováním fotografie a tak rychle jako ho Snape do místnosti nešetrně vhodil , tak rychle z ní chtěl vyjít, jaké však bylo překvapení, když nikde neviděl žádnou kliku.Proto jen natahoval uši, aby zjistil před jakou návštěvou ho Snape chtěl ukrýt. Harrym zazmítal vztek , když zaslechl hlas lorda Voldemorta
„Zklamal jsi mě, tobě jedinému jsem důvěřoval“
„Zklamal? Pane máte pocit, že jsem vás zklamal?“
„ Ten starý hlupák je mrtvý a ty dál se stýkáš s Řádem. Dokonce jsi mi unesl i toho kluka.“
„Draca jste mi nechal, abych ho procvičil. Bohužel jeho tetička mi nedává tolik prostoru a klidu, který bych potřeboval“ Severus diskutoval klidně jakoby mu snad nedocházelo, že Voldemort ví o jeho zradě.
„, Lestrangová je k ničemu, ale je loajální na rozdíl od tebe můj drahý příteli.“
„Pochybujete o mé loajálnosti?! Pane, nebýt Bellatrix už v tuto dobu bych měl celý ten jejich řád pěkně pohromadě. Takhle budou jistě všichni už pryč, prozradila nás. My se teď musíme spokojit jen s tím , že likvidujeme jednoho po druhém a není to nejrychlejší postup a neobešel se bohužel beze ztrát“
„Snažíš se mě obelstít?“
„Pane ani vy si nejste jistý mou zradou , jinak byste mě bez jediného slova zabil“
„Kde je ten kluk!“
„ Myslím, že ho někde ukrývá Belatrix, odešel s ní. Jistě vám ho předvede až ho doučí to, co já sám neznám“
„To stěží, když mi dnes někdo do našeho ústředí přemístil její mrtvé tělo zároveň s tělem Luciuse Malfoye“
Pak už bylo jen ticho. Dlouhé děsivé ticho. Když Snape otevřel dveře Harry na něj mířil hůlkou.
„ Chtěl jste nás vydat Voldemortovi“
„ Asi proto jsem ihned po prozrazení ústředí všem našel náhradní místo“ Harrymu vyletěla hůlka z ruky a usadila se na vysoké polici.
„ Ministerstvo je prolezlé smrtijedy a vy musíte mávat hůlkou. Nenapadlo vás, že jen čekají kdy použijete kouzlo, aby vás našli?!“
„Já se neskrývám, rád se Voldemortovi postavím“
„Hlupáku“
„ Stál jsem proti němu už několikrát, ale tentokrát ho zabiju“
Severus mu podal svou hůlku a ukázal ke stropu na pavouka
„ Myslíte , že stačí jen vyslovit kletbu? No zkuste to!“
„Nepotřebuji vaší, dneska jsem už svou použil“
Severusovi se podlomila kolena a sotva zalapal po dechu. Pak namířil na Pottera .
„Chcete mě za to zabít?“
„Jasně že mě nezabijete, moc dobře si pamatuju, jak jste se bál, tenkrát na pozemcích
„Ne, Potter patří pánovi zla.“ Harry zopakoval s ironickým tónem slova , která ho dostala z krutého bolestného sevření ten den, kdy Snape zabil Brumbála
„Cruciatus není smrtící kletba, že?“
„Ne to není“
V příštím okamžiku se rozletěly dveře a do místnosti se vrátil Voldemort i s Dracem Malfoyem. „Nuže můj malý příteli doufám, že nyní mě již nezklameš“
„Nezklamu pane“ Draco se otočil na bezbraného Harryho .
.„ Slovo na rozloučení Pottere?“ Malfoy se ušklíbl a cítil to příjemné teplo které se mu rozlévalo v útrobách.„Přesně takhle jsem si to vždy představoval, že tě zabiju a potěším tak pána zla." Odmlčel se jen na okamžik
„Avada“ V dalším okamžiku mu hůlka vyletěla z ruky a Draco ležel na zemi jak dlouhý tak široký a Harry byl odstrčen zpět do té zvláštní místnosti.
„Avada kedavra“ zelený paprsek osvítil místnost, to když Lord Voldemort se přesvědčil o zradě Severuse Snapea.
Harry koukal slídivým kukátkem celou věčnost na podivně zkroucené tělo kouzelníka který mu zachránil život a vzápětí přišel o ten svůj.
S Harrym se kývala místnost, to jak se mu udělalo zle. Ještě před minutou chtěl Snapea zabít a ve vteřině mu všechno došlo.Severus Snape ačkoliv zabil Albuse Brumbála nikdy nebyl zrádcem Fénixova Řádu.
Ze zoufalství a bezmoci se rozbrečel.
„Harry“ ozval se důvěrně známý hlas
Harry se rozhlédl kolem, ale nikoho neviděl, teprve po druhém zavolání se podíval na fotografii na nočním stolku.
„Pane profesore“
„Harry, seber Severusovu myslánku támhle na polici svou hůlku a já ti pomůžu se odtud dostat“
„ Proč mi to nikdy neřekl, že“
„Harry teď není čas na výčitky a vysvětlování, musíš ihned pryč.
"Harry dostanu tě do Londýna a ty se pak přeneseš do domu svých rodičů“
„Jakobych snad věděl, jak se tam dostat“
„Byl jsi tam se Severusem“
Během hodiny se Voldemort procházel v pracovně Albuse Brumbála a jeho obrazu s pýchou v hlase vyprávěl o tom jak on a jeho služebníci jakmile jim už nikdo nestál v cestě, zabili Longbotomovu babičku, Rona, Molly, Artura, Remuse, Nymfadoru,Narcisu , Ginny .
Od obrazu však žádné emoce čekat nemohl. Ale nebyl by to Albus Brumbál, kdyby někoho nepopíchl.
„Tome, ale Harryho se ti opět dostat nepodařilo, že?“
Ten vztekle uchopil těžítko a mrsknul jím přímo do středu obrazu.

Čiko - fušuju Rowle do řemesla 6.10 -a šmytec

Hermiona dopsala přání k Harryho narozeninám a druhým dopisem pozvala Rona do mudlovského světa na prázdniny. Samozřejmě, že pozvání bylo až potom, co mu vynadala, že jí zase celý měsíc nepsal. Akorát se chystala odeslat sovu, když se jí zmocnil takový divný pocit.Prošel jí chlad a ona se celá oklepala.
Dnes se také z prázdnin vracel Nevill a už přes hodinu čekal před nemocnicí sv. Munga na svou babičku, aby společně navštívili jeho rodiče.
Babička se sice bude zlobit, že jde sám, ale stejně má Nevill nejraději ty chvíle, kdy může být se svými rodiči sám.
To smí sedět na nemocničním lůžku a hladit ruce své matky.
Nevill by zde zůstal ještě déle, ale zdravotní sestra mu oznámila konec návštěv a že si jeho rodiče musí odpočinout, že taková dlouhá návštěva je moc vysiluje.Naposledy své rodiče objal a vyšel z pokoje. Dlouhou dobu se pak jen procházel po chodbě a znovu potlačoval vztek na ty kdo jim ve jménu toho jehož jméno se nesmí vyslovit tohle udělal.
Venku se už začínalo stmívat a Nevill byl čím dál tím víc ustaranější, kde je jeho babička.
Zaháněl myšlenku na to, co kdyby se jí něco stalo.Na recepci nechal vzkaz, kdyby se náhodou objevila a nejrychlejší cestou se vydal do jejího starého domu.
Hned ve dveřích se polekal obrovitého hada .
V úleku strhl ze zdi meč a do hada bodal a sekal tak dlouho, než jeho krev zbarvila koberec do ruda.
S obavami postupoval dále do domu jestli tahle obluda neublížila babičce a prastrýci.
„Nagini“ Strašlivé bolestné zařvání se ozvalo, když Voldemort vešel do domu následován Dracem Malfoyem a uviděl svou schránku na viteál rozsekanou na kaši.
Nevill se k němu rozeběhl
„Kdo jste a kde je moje babička?“
Ti dva mu zatím nijak neodpovídali, Voldemort si Nevilla zlostně prohlížel a dřív než zabije i jeho mu ukáže, kde je jeho babička. Cestou si prstem nabral trochu šlehačky z narozeninového dortu.
Taky jsi byl pozván na narozeniny Harryho Pottera? Ochutnej má dobrý narozeninový dort.
„Ten je můj a ještě jste mi neodpověděl kdo jste a co tu děláte?
„Tvůj?“ Po tváři Lorda Voldemorta přeběhl nepatrný stín
„Pane jeho rodiče jsou“ Draco ukázal pohyb kolem hlavy, že Nevillovo rodiče nejsou duševně v pořádku.
„Mí rodiče jsou bývalí bystrozoři“
Voldemort v tuto chvíli nevnímal rozpravu kluků jen si šeptem opakoval „ chlapec narozený na sklonku července jehož rodiče se postavili v boji proti pánovi zla“
„Longbottome tohle je pán zla samotný Lord Voldemort“ představil pána zla a hrdě vystrčil bradu, že on takovou osobnost provází.
„Voldemort?“ Nevill jméno opakoval s nevěřícným pohledem, pak jak ve snu sáhl do kapsy hábitu a v sekundě smrtící kletba a její zelené světlo zaplnilo halu.