Jdi na obsah Jdi na menu
 




Citové trable 1
Profesoři veškerý svůj zájem směřují směrem ke čtvrťákům a sedmákům a tak ostatní studenti mají relativní klid.Pokud některému profesorovi zbývají síly, snaží se něco nacpat do prváků, ale ostatních ročníků si letos nikdo moc nevšímá, teda mimo vyučování, proto je dost času na různé oslavičky , tréninky a hlavně návštěvy Křižánek.
I dnes celá parta bludrníkáčů po tréninku chtěla jít do Křižánek, jen Čiko měl zase nějaký trest a musel se poflakovat jen kolem hradu.
Chvilku vymýšlel nástrahy pro bludrník a pak šel zpátky do pokoje. Dorazil na pokoj, ale dlouho tam nevydržel, nudil se a tak si řekl, že zaskočí za kapitánem, stejně u něj docela dlouho nebyl, tak proč to nezkusit.
Třeba ho překecá a do Křižánek půjdou spolu. To by mohlo vyjít, kdyby dělal doprovod staroušovi, to by jistě ani Voltain nic nenamítal.Když jezdil Ohm na té staré káře kolikrát kluci za trest museli brát starouše na projíždky po okolí .
V kapitánově jeskyni bylo prázdno, ale s tím si Čiko hlavu nedělal, suveréně vstoupil dál, vypil džus ze džbánu, zakousl se do koláče a ochutnal i kapitánovu, železnou zásobu Gerenského.
Čekání ho moc nebavilo, proto se chvilku rozhlížel po jeskyni a nakonec šel ven, když zahlédl kapitána vcházet do tajemného lesa.
Rozběhl se za ním , ale na kraji zůstal stát a přemýšlel, jestli je tajný les opravdu tak nebezpečný jak se říká.
Protože se mu zdálo, že slyší čísi hlasy, hodil zábrany za hlavu a vpochodoval si to do lesa.Přestože všude venku bylo jasno a teplo, tak tady byl les tak hustý, že světla rapidně ubylo a tak musel dávat pozor kam šlape.Naštěstí ho vedl hlas za kterým šel.Domníval se, že slyší kapitána, proto přidal do kroku, hlasy však náhle ztichly a kolem Čika se začala stahovat mlha.
Rychle se otočil a snažil se co nejrychleji vyběhnout z lesa, ale i přestože by měl během minutky vyběhnou z lesa ven, když ještě nebyl tak hluboko, naopak se zaběhl ještě dál do lesa.Mlha kolem něj začala houstnout a jakoby mlha samotná ho začala proti jeho vůli postrkovat dál do lesa.
„Kapitáne“ zařval z plných plic Čiko a pozorně poslouchal odkud k němu dolehne odpověď
Bohužel, nezaslechl nic, jen tma se zdála ještě hustší a začali ho pálet oči.Rozhodl se , že si sedne na zem a počká až se mlha rozplyne, ale jakási neviditelná síla mu nedovolila si sednout a on byl mlhou unášen dál.Už ani neviděl na cestu a takl několikrát zakopl , když se už po několikaté zvedal ze země, zahlédl jak za závojem mlhy k němu jde dívka.
V Čikovi hrklo a jen vytřeštil oči.Pomyslel si, že to je ona a s ním je konec.Slyšel o leesních žínkách.
Teď ho utancuje k smrti.Byl vyděšený tak, že nebyl chvilku ani schopen slova, když ho ta nebezpečná, ale přeci jen krásná dívka chytla za ruku a mlha se rozestoupila, hlas se mu vrátil a dívce řval do ucha „Né“


Citové trable 2
„Neřvi a pojď“ snažila se ho vytáhnout do stoje, ale Čiko jí to usnadnit nechtěl.
Pomyslel si jak by bylo dobrý tu mít Filla, když přepral najednou tři kluky, s jednou holkou by si poradil.Takhle se bude muset Čiko s lesní žívkou poprat sám.
Věděl, že by se dali uplatit černými perlami, ale zkusil jí nabídnout křišťál.Přívěšek, který nosí všichnio obyvatelé Pentagramu.
„Schovej to a zvedni se“ znovu za něj tahala rusovlasá kráska
„Nech mě odejít“
„Beze mě bys došel tak akorát do močálů, chytráku“
„Teprve teď začínalo Čikovi docházet , že kráska, mluví jemu docela srozumitelným jazykem a dokonce se mu nezdála už tak eterická jako když k němu přistoupila poprvé.
„Dělej než se mlžňák zmátoiří“
„Mlžňák?“
„No slyšela jsem dobře, že ty nejsi ten nejbystřejší, student, že?“
„Od koho jsi to slyšela?“ zeptal se Čiko a konečně se zvedl ze země a následoval rusovlásku.
„ No já ve škole slyšela už hodně věcí“
„Neviděl jsem tě tam ještě , jak se jmenuješ?“
„Pojď , trhla s ním a rozeběhla se, Čiko hnal s ní přes les a zastavili se až na kraji lesa, on z něj vyběhl a celý uřícený se svalil na louku, ona se však moc nezadýchala a jen ho pozorovala svýma zelenýma očima.
„Teda fyzičku máš dobrou, nechtěla bys hrát bludrník?“
„To teda ne, vlastně bych ani nemohla“ zasmála se smutným smíchem rusovláska.
„Támhle se vrací tví přátelé .“ ukázala na cestu a opravdu tam Čiko zahlédl svou partu bludrníkáčů
„Z jaké jsi vůbec koleje?
Tuto otázku už položil jen tak do prázdna
Héj, no tak kde jsi? Snažil se jí přivolat zpátky, ale nikde jí neviděl a pokud se vrátila do lesa, rozhodně se tam nechtěl vracet.
Čiko šel k cestě , kde se připojil k ostatním.
„Jste byli u řeky?“
„Měl jsi jít s námi“
„No, říkal ajsi, že jdete do Křižánek, tak mě nenapadlo, že byste se cestou byli vykoupat. „No ty sis zatím zatrénoval , co? A kam jsi to narazil?
„Jak kam jsem narazil?“
Celý obličej máš poškrábaný a špinavý.
No trochu jsem nekoukal na cestu“
„Takhle vás do hradu nepustí:“ zchladila partu vysmátých druháků Han Ellen , která proti nim vyšla od kašny.
Koukejte jak z vás ještě kape voda Řehoř vás chytne a budete vytírat celý hrad.Taky jste se mohli usušit.
„Řehoře jsem celý den neviděl, ale co bych pro tebe neudělal“.Ondra sáhl pro hůlku a rázem byli všichni suchý.
„Kam jdeš?“ zavolal Fill na Čika, který se od nich oddělil hned v prvním patře
„Do knihovny“ všichni se zasmáli vtipu, ale Čiko skutečně zašel do knihovny a rovnou zamířil do části, kde jsou svazky o legendách tajemného lesa
„m, m, m, m, „ listoval tlustou knihou dokud nenašel to co hledal.


Citové trable 3
„Kde je ten knihomol?“ zasmál se u večeře Hesmer, kterého taky rozesmálo to, že by Čiko šel dobrovolně do knihovny.
„Možná jak byl pomlácenej,. Tak jestli třeba nespadl z koštěte a jestli mu“ Lucka udělala gesto jasně naznačující, že mu možná přeskočilo
„Kde je Verstný?“ zastavil se u jejich stolu Voltain a když mu řekli, že v knihovně bez vysvětlování je všechny nechal po večeři pomáhat skřítkům s úklidem.
„Tak tohle je fakt už moc, milostpán si hajá v knížkách a ten …nás nechá tady se špinavýma talířema“ Lucka nadávala jako špaček a i ostatní uvažovali jestli má cenu říkat pravdu svému řediteli.
Po lopotě šel Fill za Čikem do knihovny a pak mu koukal přes rameno co to studuje.
„Od kdy tě zajímají legendy?“
„Hele ten mlžňák žere duše těch co zabloudí“
„Jo a jedinej kdo ho zažene je víla. Tohle tady lovíš takovou dobu?“
„Ne hledám kouzlo proti němu“
„Hele co se stalo?“
„No ona není víla ale je fakt pěkná“
„Kdo je zase hezkej?“
„No taková“
Čiko se rozplýval nad neznámou kráskou a když ocítil na sobě zkoumavý pohled kamaráda tak se hodil do klidu a jak nejlhostejněji to šlo pokračoval, že jen jedna holka.
„A to na ní chceš udělat dojem, že umíš zahnat mlžňáka?“
„No to ne, ale“
Pak mu došlo, že tady celou dobu hledá zbytečnosti. Co mu je co do Mlžňáka, zaklapl tlustý bestiář od Melluzínové a společně s Fillem došli do své kolejné místnosti.
Jen chvilku po tom, co opustili knihovnu se do ní šel podívat i ředitel, napadlo ho, co kdyby mu ohniváci skutečně nelhali, ale ať se procházel po všech koutech kam by měl druhák přístup, tak na nikoho nenarazil. V duchu si pomyslel, že mu přeskočilo, když na malý okamžik uvěřil tomu, že zrovna Verstný by někdy vlezl do knihovny a studoval tak pilně, že by propásl i večeři.
Naštěstí dnes už na něj neměl náladu, proto přešel to, že nebyl na večeři a šel do své pracovny vyřídit zase hromadu pergamenů.
O Čikovo duševní zdraví se obával Fill čím dál víc,ráno místo snídaně okukoval jiné stoly a na kus pergamenu si opisoval rozvrh hodin starších studentů ze všech kolejí.
Citové trable 4
„Co zase drápeš?“ Fill se naklonil k Čikově pergamenu kde místo zápisků z hodiny si čmáral nějakou tabulku.
Na první pohled bylo jasné, že jde o sedm sekcí po čtyřech pododdílech.
„To je strategie, mám to vymyšlený“
„Sedm týmů do ligy bludrníku a čtyři pozice hráčů, co chceš koumat ? Budeš si psát taktiku každého hráče?“
„Co? Jakou taktiku?“
Fill svým brkem klepal na pergamen a do čtyřech kolonek šeptal nosič, nosič, napchávač, zaklínač a tady je sedm týmů, protahoval sloupce.
„Ale houbeles, sleduj“
Nad sloupce začal vypisovat prvák, druhák, třeťák….sedmák, do horizontu udělal značky pro oheň, vodu, vzduch a zemi“
„ Tak co zase koumáš teď?“
„no ta holka“
„jaká holka?“
„Ta ze včerejška. Chodí sem, takže do každé kolonky vypíšu jména všech holek a pak si jednu po druhé odškrtám“
„Ty jsi blázen!“
„Nejsem, půjdu na to systematicky“
„Doufám,že máte systém na prázdninové studium“ přerušil je Frederik Beastmaster a sebral pergamen.
„ještě , žes tam neměl vypsaný ty holky“
„By si to určitě nenechal pro sebe“
Oba mlčeli a dál předstírali zájem o výuku.Ale hned po ní Čiko vystřelil k jídelně, která ještě byla uzavřená, obětoval hodinu božstev a usadil se u paty sloupu odkud měl výhled na dveře.
Jenže kromě skřítků, a té dotěrné kočky školního kustoda nevyděl nikoho
Ale teprve se bude otevírat, v duchu se sám se sebou vsázel ze kterého ročníku ta jeho zrzka je a už si nacvičoval , jak na ní jen tak ledabyle zavolá a pozve jí na zítřejší bludrníkový zápas.
Konečně se začali trousit první hladovci a Čiko sledovat pozorně každou holku, ale zatím se mu nedařilo.
Toho jak tu šmíruje se všiml Fill, který ho hledal, když se neobjevil na vyučování.
„Co tady děláš?“
„Co by. Změnil jsem plán, prostě se dneska odsud nehnu, a počkám si tu na ní“
„Co jí řekneš? Že jdeš náhodou kolem? Hele tamhle je taky jedna zrzka“
drcl do Čika a ten vyběhl ukazovaným směrem, než zjistil, že si z něj Fill utahuje a na schodech se protahuje ta hnusná kočka. Čiko jí naštvaně sebral a hodil jí do vázy a tam jí nechal mňoukat a sám se šel najíst a přitom celou dobu sledoval dveře jídelny.
Když jí na obědě neviděl, flákl se i z odpoledního vyučování dokud se jídelna úplně nevyprázdní a nezavře,tu bude sedět a to by bylo aby jí nepotkal.
Dnešek však srazu se zrzkou nebyl nakloněn, zklamaně jako poslední odcházel z jídelny a na chodbě potkal jen školníka, který hladil svojí právě vysvobozenou kočku, rychle vyběhl z hradu a zamířil k lesu, jestli skutečně zrzka nebude studentka, tak určitě nějaká bytost z lesa.
„Hej mladej, kam si to štráduješ?“ Pořvával na něj kapitán . Čiko se teda otočil a zamířil k němu.
„Co nejsi na hodině?“
„Dneska už máme volno“ zcela bez uzardění lhal a připojil se k němu.
Kapitán školu nikdy moc neřešil, spíše se na to zeptal jen tak aby řeč nestála.
„Jdete do Křížánek?“
„Ani ne, Veveřák mi nechal vzkaz, tak jdu k sobě“
„Jdu s váma“
Kapitán jen zamručel na souhlas a tak společně zamířili k jeskyni, kterou kapitán obýval.
„Co tě napadlo lízt do lesa!“
„Nešel jsem do něj, jen k němu“
„tak nelez ani k němu“
„No když jste o něm začal, kdo tam všechno je?“
„Je tam toho tolik, že bys z toho měl noční můry ještě za sto let“
„Dobře, tak co jen něco z těch míň nebezpečných?“
„Všechny jsou nebezpečný“
„Zdálo se mi, že tam vidím nějakou zrzku, vyšší,štíhlá, asi tak o trochu starší než já a rozhodně nevypadala nebezpečně.Blbost není to žádná příšera, spíš holka tak z páťáku , tam už snad i berou jak ze sebe setřást mlžňáka“
„Zeptej se Freda, za chvíli sem dorazí“
„Cože Beastmaster sem jde?“
„My o vlku a oni už před vchodem“
Celá Rada 4 akorát vcházela do jeskyně, Čiko se tedy jen rozloučil s kapitánem a jakoby nic opouštěl jeskyni.
„Slyšel jsem, že vám je špatně a vy se potulujete tady místo abyste šel k Maxmiliánovi?“ Ředitel Ohnivých Zřídel si přidržel svého studenta, který podle tvrzení kamarádů teď by měl být na pokraji smrti, jak podrobně mu popsali jeho náhlé onemocnění
„Už je to lepší“
„Po večeři se u mě zastavte“ Teprve teď ho propustil a šel se přivítat jako ostatní s kapitánem.
„Myslím, že nám vážně onemocněl“ hodil hlavou za odcházejícím klukem a ředitelé se starostlivě otočili, že by skutečně se něco dělo.
Teprve podle mrknutí všem došlo jak to kapitán myslel.
„Ten? Kolem něj se motá holek víc než dost“
„Hmm, jenže teď se motá on a jestli se nemýlím tak kolem Nirtii
„Cože? To je blbec“ Všichni se pobavili tím jakou slečnu si Čiko našel a to že netuší, že zrovna tahle mu bude utíkat, tím spíš, že už dávno před nim si Nirti našla jiného.
„Zatím neví kdo je to, spíš myslí, že je to nějaká studentka i když no začal se potulovat kolem lesa, tak jestli jí nepotkal tam.“
Chvilku se bavili touto novinkou a pak přešli zase zpět na hovory kolem dračího bojovníka, kvůli kterému se zde všichni sešli, protože nějaké nové informace by jim měl donést Veveřák, který se mezi ně vetřel. A který má teď zpoždění.



Citové trable 5
Po večeři šel k řediteli a docela ho překvapil mírný tón ,kterým na něj Voltain mluvil.
Chvilku mu něco vykládal o vzdělání a o neomluvených hodinách, ale až na to, že měl dopsat zameškanou látku mu žádnej trest nedal a poslal ho se učit, protože Beastmaster ho zítra jistě vytáhne.
Na zrzku nezapomněl a stále sledoval odkud se vynoří a často postával u tříd, kde měli mít výuku starší ročníky. Dokonce se v sobotu o svém volnu vtlačil mezi skupinu sedmáků, kteří se šli společně připravovat na VLKA.
Ve studijní části knihovny s nimi vydržel skoro hodinku, než si všechny prohlédl, ale nic. Už se zvedal k odchodu a odstrčením židle si vysloužil pohoršené pohledy ostatních, ale pak zahlédl to co poslední dny tak úporně hledal. Do dveří nakoukla nějaká holka a jak odcházela zase pryč, zavlály za ní dlouhé rezavé vlasy. Rámus nerámus, hnal se za ní a i když jí hned nechytil, všiml si jak si obléká kapucu a vychází ven z hradu.
Málem zakopl o školníkovu kočku, jak za ní běžel, ale i když měl nutkání jí nakopnout , jen zaklel a vyběhl na nádvoří.
Pomalu se mu postava v kapuci ztrácela na cestě do Křižánek.Dal se do běhu a teprve kousek před křižovatkou ji dohnal.Schválně jí předběhl a o kousek dál se sehnul a předstíral, že si zavazuje tkaničky.
Počkal si až se kroky přiblíží a pak jen zvedl hlavu a široce se usmíval.
„Čau dobře běháš“
„Nazdar“ odpověděl Čiko zklamaně, když zjistil, že postava v kapuci byl Martin Šplíchal a ne ta zrzka.
„Jdeš ke dvojčatům?“
„Jo“ připojil se k zemáckému prefektovi a společně došli do azylu všech studentů.
V baru si spolu na chvilku sedli a kecali o posledních událostech na Pentu a o tom jak sedmáci ve dne v noci šprtají na VLKa a profesoři je nenechají ani chvilku na pokoji.
„ Nepůjdeš ke Lvovi omrknout holky?“
„Cože? Jaký holky?“
„ Sedmačky nacvičují nějaký tanečky na závěrečný ples, mají nedostatek kluků, tak jsem řekl, že přijdu.Jdeš se mnou?“
Čiko nikdy nebyl tak rád s nějakým šprtem jako je Šplíchal. Ani mu neodpověděl, rychle na stůl hodil zlaťák pro Toma a vyrazil z baru.
Kluci si našli místečko v rohu místnosti a sledovali vlnící se děvčata. Pohled na dívky byl hezký, ale tu kterou Čiko hledal, nebyla ani tady. Proto se tu dál nezdržoval a raději se šel proletět.



Citové trable 6

Po tréninku ohniváků se šel Čiko ještě projít a přemýšlel jestli je dobrý nápad obsadit Daga do pozice zaklínače. Akorát uvažoval nad tím jak krotit jeho zaujetí pro útočná kouzla a trochu ho donutit bránit své hráče, když šlápl do kaluže.
Zaklel a s čvachtáním v teniskách vešel do hradu. Vyšel své dvě patra do patra patřící ohnivákům a zemákům a byl rád , že na něj nevyběhl ten vopruz školník Řehoř Slizký. U krbu ze sebe skopl tenisky s ponožkami a jen tak se usadil u krbu a nahříval si nohy. Chvilku se procházel po společenské místnosti, která zela prázdnotou a ač hodně nerad, tak Dagonatovo jméno sebral z kalíšku zájemců a napíchl ho na nástěnku do sestavy pro květnový turnaj.
Zamračil se, protože si jím nebyl stoprocentně jistej, ale v tuto chvíli nikoho lepšího po ruce neměl.
Byl ještě v tréninkovém dresu a tak si řekl, že by mohl vyzkoušet fintu o které četl v bludrníkovém časopise. Vyklonil se z okna a když viděl že je bludrniště volné, šel tam. Už nasedal na svůj Feršum , chtěl mávnout hůlkou a spustit mlhu, aby nikdo nic neokoukal, když se všiml, že na zábradlí na kraji hlediště sedí ona. Chtěl se vytáhnout a tak se odrazil od země, a to že před tím zapomněl za pomocí kouzla zero gravitacium své koště levitovat si neuvědomil . Svou chybu si uvědomil hned po odrazu když se koště bezvládně keclo na trávník a Čiko který ve slepé víře že parádně vzlétne skrčil nohy pod sebe se skutálel vedle. Zrzka se snažila skrýt své pobavení ale i ten nepatrný úsměšek viděl.
Být to kdokoliv jiný asi by si neodpustil nějakou jedovatost, takhle se jen chtěl propadnout do země a už nikdy se nevyhrabat.
Kupodivu nic z toho se nestalo a zrzka seskočila ze zábradlí a šla směrem do hřiště. „Nestalo se ti nic?“
„Ne proč?“
„No protože jsi spadl, tak proto“ rýpla si
„Ale já nespadl, jen nacvičuju jednu fintu
„Aha, no tak nacvičuj“ otočila se a vyběhla pryč na cestu
Čiko byl mrzutý z takové ostudy a na trénování ztratil úplně chuť a co hůř, zrzka se mu zase někam ztratila. Teprve teď si uvědomil, že měl nasimulovat přinejmenším upadnutí nohy, aby s ní mohl chvilku být.
Sebral se ze země a po cestě vítězů se vydal zpátky do hradu.
Od jezera Kačera Sokrata slyšel nějakou zábavu, tak se tam koukl ale kromě čtvrťáků ze vzduchu tam nikdo nebyl. Ale o kousek dál šla po cestě zrzka.
Pomyslel si jaký nasadila rychlý krok a rozeběhl se za ní. Vzhledem k tomu, že jeho dupání a funění musel slyšet i hluchej , zastavila se a koukla kdo to běží až se za ním práší.
Sice si dneska něco chtěla vyřídit o samotě, ale měla ještě trochu času, tak proč by neprohodila pár slov s tím zoufalcem.Věděla moc dobře, že jí stále vyhlíží , tak proč mu nedopřát trochu radosti. Do prachu na cestě nohou napsala své jméno, chvilku si jej prohlížela a v okamžiku, kdy k ní Čiko doběhl , jméno nohou smázla.
„To musí být hodně důležité to co mi chceš, když za mnou běžíš takovou dálku“
„Neběžím za tebou“ zhluboka odfukoval Čiko a předstíral , že v hlubokém předklonu je proto, že si čistí zaprášené kalhoty.
„neběžíš za mnou?“ zrzka naoko posmutněla
„Ne , šel jsem si jen tak zaběhat, ale když jsi sama, tak se tě ujmu“
„nebojím se být sama“
„nehodí se aby ses sama procházela, doprovodím tě“ „Nechceš si nejprve odpočinout“
„Ne, jsem v pohodě“
„To je dobře“ Zrzka tedy dál pokračovala v chůzi a Čiko jí následoval
„Hele ještě mi něco dlužíš“
„Nemyslím, že bych ti něco dlužila“
„Ale jo dlužíš, ještě jsi mi neřekla tvoje jméno“
„Možná ti ho ani dneska neřeknu“
„Proč?“ Čiko očima visel smutně na zrzce, ale ta se k odpovědi neměla, místo toho mu řekla, že pro něj je stejně každej jen hele.
„Víš co si myslím? Že musíš mít pěkně hloupý jméno co třeba Hubertomila?“
Zrzka se na něj podívala a skoro až zalitovala , že na něj počkala.
Čiko ten si v duchu nadával co to plácá za blbosti, ale nic lepšího než mlčení ho nenapadlo. Tiše šli cestou, když na dva kroky od nich byla ta zákeřná vrba. Jen myšlenka na plán, který mu hned blesk v hlavě ho celého rozzářila a při myšlence, že …. mu úplně zčervenaly uši. „Zrzule, víš co je tohle za strom?“
„Já to nevím, a ty už ses o něm učil?“ utahovala si z něj a přitom moc dobře věděla kam míří. To že nevěděla o jaký strom jde, úplně skvěle nahrálo Čikově plánu. A tak jí namluvil, že pokud se dotkne jeho kmenu, že jí splní nejtajnější přání.
„Pojď, zkus to“ pobízel jí a popostrkoval ke kmeni.
„Nestrkej do mě, musím si své přání rozmyslet“ zastavila se, šibalsky se usmála a dotkla se kmene stromu.
Kýžený efekt se však nedostavil a Čiko nevěřícně koukal na zrzku a tu proradnou vrbu. „Co se mračíš? Teď jsi na řadě ty, přej si něco“ strčila do Čika a ten klopýtl ten krok k vrbě. Jakmile se dotkl kmene aby vyrovnal krok, větve ho pevně obejmuly a on zůstal pevně uvězněn .
„Zrzko“ vyhekl překvapeně a němě od ní žádal pomoc
„Jo to tvé přání viď? No dobře jmenuji se Nirti, to sis přál znát , viď? Tak vidíš, oběma se nám splnilo přání“ pobaveně se zasmála a utíkala vesele pryč.



Citové trable 7
Čiko zůstal uvězněn vrbou a doufal, že ho zrzka jen škádlí a jen ho z povzdálí sleduje. Nijak se nenamáhal volat jí zpátky a raději si zkusil jak to její jméno hezky zní. „Nirti“.
Po chvilce se už začal ošívat a nejistě rozhlížet odkud se ta jeho kráska vynoří.
Trčel tu uvězněný ve vrbě láskomilné a začínal propadat zoufalství tady je celkem odříznutý od ostatních a nikoho se tu nedovolá.
Ke vší smůle za chvilku je večeře a protože je dneska chladněji tak po ní už moc studentů ven nepůjde.
„Nirti“ zavolal a poslouchal jestli zaslechne šramot.
„Nirti, pojď mě pustit, Nirti“ Jenže zrzka ho tu vážně nechala samotného.
„Co tu děláš?“ nevěřícně se ozvalo blízko něho a Fill kráčel ke stromu se zajatcem.
„ Sluním se, blbějš ses zeptat fakt nemohl“
„ No jo no, fakt blbá otázka a jak ses sem dostal?“
„ Neptej se a sežeň nějakou holku“
„Dobře čekej tady“
„ kam bych asi ty exote šel a ne že dotáhneš nějakou šeredku“
„ještě si vybírej. Vezmu první co potkám“
„Fill se rozběhl k hradu a málem porazil ředitele jejich koleje.
„Neumíte chodit normálně?“
„No celkem to spěchá“ odpověděl Fill a ukázal palcem za sebe směrem k vrbě kde se Čiko snažil dělat , že tam není.
„Ať jste včas na večeři je opravdu nejvyšší čas a profesor Beastmaster má dnes něco neodkladného,tak chce veřejně promluvit“
„No já běžím pro pomoc a budeme tam včas“
„Jakou pomoc?! Pomožte mu a opovažte se zpozdit“
Oba kluci na sebe vytřeštili oči a pak s hrůzou v očích na ředitele, který skutečně nevtipkoval. „Nechodíte snad na bylinářství?“
„To ano“
„Oni ani neví jak se vyprostit z vrby“ zaklel ředitel, ale Fill ho přerušil, že to umí. To ředitele uklidnilo a dál se klukama u vrby nezabýval a kráčel po cestě do hradu.
„Hele to nemyslel snad vážně, že ne?“
„Třeba sem někoho pošle“
Kluci vyčkávali, ale místo slečny se ozval zvon. Poplašeně se po sobě koukli a napínaly zraky k hradu jestli k nim nějaká mladá čarodějka nepoletí, protože pěšky by to už nestihla.
„ To byl teprve ten první“ ujišťovali se, že pomoc ještě přijde.
„Co když žádná nepřiletí?“
„ Tak to budeme v loji“
„ ne v loji budeme když nestihneme ten proslov“
Od hradu se ozval druhý zvon. Ještě jeden a jídelna se pevně uzamkne .
Kluci zvon nemohli přeslechnout a po jeho zaznění by se v nich krve nedořezal.
Fill se otočil od Čika a směrem někam k mraveništi řekl něco, co myslel i vyslovil snad někdo jiný.
„Budu muset já“
„Co?“ Čiko neslyšel to zahuhňání a proto měl zájem slyšet tu větu ještě jednou.

Zatím v jídelně ke dveřím nasupeně koukal ředitel ohnivých zřídel, což neuniklo jeho kolegům.
„Sledujete jestli tu máte všechny?“
„Dva jsem potkal vzadu u vrby, tak čekám kdy jí udolají a naběhnou“
„To jste nebyl zvědavý na jejich přeměnu. Kdo tam je?“
„Verstný ve vrbě, tak jsem raději Dillingerovi řekl ať mu pomůže“
„Čiko má lenochoda, ale proměňování mu moc nejde, tak snad ho Fill dobře navede.
„V nejhorším mu tam pošleme slečnu aby ho políbila“ smála se profesorka bylinkářství.

„Co jsi říkal, neslyšel jsem tě?“ dožadoval se odpovědi Čiko, když Fillova tichá odpověď splývala s dozníváním zvonu.
„ Budu muset já“
„No paráda, tos měl hned“
Fill už nemohl . Čiko rád někoho překvapuje , ale tohle i na Filla bylo moc a jen nevěřícně zíral
„Nevejrej, teď už nedoběhneš nikam“ vrčel vězeň a zlobil se ani nevěděl přesně na koho.
Vlastně to věděl, zlobil se na všechny, na sebe, Nirti, Filla a samozřejmě na Voltaina, kterej si neodpustil nadvakrát černej vtípek.
„ Tys mi nerozuměl“ Fill si odkašlal a upřeně se podíval na Čika. Netrvalo to ani zlomek sekundy, když se mu rozšířily panenky a došlo mu co jeho kamarád musí udělat, aby nelítali v dalším průšvihu, který si teď na začátku ligy nemůžou dovolit.
„Ne, to ne“ kroutil hlavou Čiko
„Mlč taky se mi nechce“
„Tak o tom nemluv“
Chvilku jen tak mlčeli a Fillovi bylo trapně, že něco takového navrhl. Oba ale věděli , že je čas nelítostně tlačí.
„Tak utíkej alespoň ty“
„to bych byl ale zase pěknej kus hajzla, že jo?“
Zase jen tak nervózně přešlapovali
„Ale nesmí se to nikdo dozvědět a na tvář“ přelomil ticho Čiko a raději studoval větve, které ho drží než aby se koukal na svého kamaráda.
„Kdo by se tím chlubil“ Fill nejistě u přešlápl a opatrně se přiblížil nadolib.
„Hele mrkni pořádně jestli někdo nečumí“
Fill pořádně prohlédl okolí a znovu se odhodlával k tomu činu
„Tak aspoň čum jinam“ otočil Čikovi hlavu div mu jí nevykroutil z krku
„Jestli to někomu řekneš, zabiju tě“
„Kdybych to někomu řekl, zabiju se sám“
Čiko stál s odvrácenou hlavou a Fill se odhodlával se k němu sklonit.
„já nemůžu“ orosil se Fill
„Dělej“ vykřikl Čiko a jestli leknutím Fill se rychle sklonil a rychle mu dal polibek na tvář, kterou si začal čerstvě osvobozený vězeň třít tak důkladně až jí měl celou rudou.
„Tohle Voltainovi do smrti neodpustím“
„Voltain, večeře“ strčil Fill do Čika a společně zdrhali do hradu tak , že ani nejrychlejší chlap planety Ben by je nedohnal.
Do jídelny vletěli akorát se třetím zvonem a vyčerpaně dopadli na židle. Fill na tom byl ale teď o dost hůř. Z běhu se vzpamatoval dřív a teď měl nejistý pocit, že na ně všichni koukají a co hůř, že úplně všichni vědí co se stalo.Jídla se ani jeden nedotkl a z proslovu toho moc neslyšeli, protože každé zašeptání spolužáků jim znělo jakoby si všichni vyprávěli o té trapné situaci. Mysleli, že nemůže být hůř, ale to se dost mýlili, když vycházeli z jídelny, zastavil je Voltain společně s Beastmasterem.
„Jak jste mu to pomáhal?“ otočil se na Filla a koukal na Čikovu rudou tvář, kterou si neustále třel aby smazal , no vy víte co. Voltain si začínal myslet, že Fill Čika k přeměnování snad až dofackoval.
Ještě než však Fill řekl pravdu , zeptal se Beastmaster Verstného , jestli ten jeho lenochod byl v pořádku a jestli mu po přeměně není špatně.
Fillovi se podlomila kolena za kamaráda. Zatímco Čiko nějak moc nechápal na co se ho ředitel vodáků ptá, Fill si vzpomněl na to, že z vrby se dá dostat přeměněním na své magické zvíře.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

coment

(Anik, 16. 8. 2007 11:27)

Je to co píšeš pravdivý, kde bereš inspiraci?

Zrzka mě fakt pobavila, chtělo by to nějaký pokračování:).

to zírám

(Alice, 2. 5. 2007 12:03)

Teda to je nával po takové době hned tři zpovědi.
Ještě teď mě bolí bránice...
Zrzka tě teda dostala a nakrásně se bavila.
Kdyby tě tam viděla s Fillem, tak se snad válí po zemi ještě teď.
Tentokrát to byla mega výhra
Měl bys Voltainovi vymluvit, že tě Fill nefackoval nebo jednou dostane chuť sám

Čiko!

(Aselhaz Nuridis Temný, 23. 3. 2007 0:45)

Pokračování! Pokud nebude zítra, očekávej kruté trable s mravenci v trenýrkách! :D

Čiko, Čiko,

(Alice M., 22. 3. 2007 14:01)

Teda, takovéhle výmluvy Čiko, ale musím uznat, že máš výdrž.
Že ty jsi na ty ředitele takové lepidlo. Ať přemýšlím jak přemýšlím, není měsíce, aby si nebyl u jednoho z nich...nebo spíš týdne.
Na druhou stranu, kapitán je vážně super

:-P

(Alice M., 21. 3. 2007 20:08)

A je to venku...to jsem opravdu zvědavá, s čím přijdeš tentokrát - síť to určitě nebude

nevím nevím

(Čiko, 21. 3. 2007 12:14)

Holek je! Jestli z lesa nevyleze, tak se mrknu po jiné.Riskovat kvůli babě? A vůbec mám plán jak jí najít, protože no.... no něco má do sebe

Čiko

(Aselhaz Nuridis Temný, 20. 3. 2007 22:11)

Aby se nám čiko nezměnil pod nátlakem dívenky z lesa :)

Duševní choroba?

(Alice M., 20. 3. 2007 17:46)

Ale musím říct, že na tebe i za tak krátký okamžik měla opravdu zvláštní účinky...knihovna, rozvrhy...Čiko, Čiko..to není jen tak

To se uvidí

(Alice M., 20. 3. 2007 17:45)

No, to se ještě uvidí, kam za ní poběžíš...dokážu si představit jak pod jejím úsměvem taješ

zrzka

(Čiko, 20. 3. 2007 13:31)

Jestli ke mě chová nějaké sympatie ,tak si mě najde, ale do lesa za ní už nepolezu,

Čiko

(Aselhaz Nuridis Temný, 20. 3. 2007 12:36)

jen tam běž, kdo ví proč tě zachránila.

Opravdu?

(Alice M., 20. 3. 2007 7:22)

Čiko, ty že by jsi jí nechal jen tak?
O tom pochybuju

jo baby

(Čiko, 20. 3. 2007 7:18)

Na lese jsem neviděl nic tak úchvatného, už tam raději nepolezu.I kdyby tam měla bejt ta moje zrzka

Čiko

(Aselhaz Nuridis Temný, 20. 3. 2007 1:49)

Když se neposlouchá a leze se kam se nemá, tak to tak pak vypadá. Ale je v lese krásně že? Nevím proč se mi lidi diví, že tam žiju. Jsem zvědav která pak to byla.

..............

(Shadow, 14. 3. 2007 19:13)

Nářez...a já už jsem se těšila že jsem potkala zavylého starého mládence :( ;-)

Čiko

(Alice M., 14. 3. 2007 12:37)

Právě proto to říkám

Alice

(Čiko, 14. 3. 2007 7:55)

spíš mě překvapila ta její odvaha.

Citové trable?

(Alice M., 13. 3. 2007 17:06)

Čiko, ty se vážně nezdáš. Ty opravdu narazíš na "holku" všude.
Jen bych řekla, že obyčejná holka se tak z nenadání nevypaří.
Docela mě překvapila tvoje odvaha