Jdi na obsah Jdi na menu
 







tak a kapitolka od Jess nám začíná novou sekci
Epicentru se podařilo dostat do společenské místnosti bez větších problémů a konečně se mohli schovat do tepla.
Dag jen cedil skrz zuby nadávky na osobu Jess za to, že promokl skoro až na kost, za což ho ale zpražila Martina pohledem.
„Za ten deník to přeci stálo.“
„Ano, to máš pravdu, stálo.“ Přikývl Dag a pokývl jí, aby vytáhla ztracený ohnivácký deník, mezitím ale vyhodili zbytek ohnivé koleje do ložnic. Mezitím se do toho ale opět ozvala Dark.
„Hele, Voltain už nám to tady jednou zabavil, bylo by dobré, abychom si našli lepší místo.“ Čiko na ní vrhl láskyplný pohled, za který ho rektor ohně málem přerazil.
„Máš pravdu, Martino, ještě to schovej.“ Ta jen rychle skryla deník do záhybů pláště.
Mezitím se rozrazily dveře a v nich stál, překvapivě, ředitel koleje. Kupodivu sice třískl dveřmi a z prvu vypadal naštvaně, když viděl jak je epicentrum pohromadě. Nikdy to nevěstilo nic dobrého. Drželi sice spolu, ale tohle bylo až podezřelé… zavánělo to další lumpárnou.
Pomalu přejížděl pohledem z jednoho na druhého, ale až na přehnanou bledost jejich obličejů a vystrašené výrazy některých jedinců nenašel v jejich tvářích nic neobvyklého.
Sklouznul pohledem na Čika. „Našli jste něco?“
Čiko přivřel oči, které pak sklopil k zemi… neodpověděl.
Shadow na Voltaina upřela pronikavý pohled. „Ne, nevrátila se a není po ní ani stopy.“
Ředitel přikývnul, jako by právě tohle bylo to, co chtěl slyšet a všichni jí jen děkovali za to, že zachovala klidnou hlavu.
„A našli něco oni?“ Dag pokývnul hlavou k oknu.
Voltain jen zakroutil hlavou a vydal se opět do své pracovny, nervóznější než kdy dříve.

Mohla to být ona? Mohla vzít deník a zmizet? Ale jak by se tam dostala. Přemýšlel a přecházel po místnosti.
Když v tom se ozvalo zaklepání na dveře, které ho z myšlenek vytrhlo.

*Mezitím u epicentra*
Všichni posedávali v kolejní místnosti a nervózně koukali jeden na druhého. Shadow jako obvykle seděla na okně a oči měla upřené ven, pohrávala si se svým smaragdovým náhrdelníkem. Čiko žmoulal v ruce pero, které si nechal jako trofej z bájného kondora a Hesmer, který seděl na svém oblíbeném místečku si pohrával s hořícím míčkem. Dag byl ve své kanceláři a Darrion s Han jen seděli a tiše si o něčem povídali.
„Tak co s tím deníkem?!“ přerušila hrobové ticho Dark Wolfy.
Enke vzhlédla od pergamenu s úkolem . „Myslím že teď a tady ho otvírat není bezpečné.“ Čiko přikývnul „Ano, Enke má pravdu… a teď už vůbec, všude je plno rozruchu.“
Hesmer si mezi tím začal házet stále v sedě o protější stěnu, což podráždilo Martinu, která natáhla ruku a míček chytla. Ihned si ho schovala do kapsy a tvářila se že ona nic, Hesmer mezitím podezřívavě koukal kolem.
„Myslíte že by bylo bezpečno v kanceláři prefektů?“ Ozvala se Han.
Upřely se na ní všechy oči v místnosti, snad kromě těch pavoučích.
„Tak tedy jdeme.“ Prohlásila a zvedla se z křesla, na kterém seděla. Vyrazila ke dveřím a celá elita ohně za ní. Najednou se však dveře opět rozletěly a v nich stál skřítek s lukem. Šíp už byl ale dávno zabodnut ve stěně vedle hlavy Shadow. Ta byla evidentně v šoku.
„Poštááááááá!“ Ozvalo se zakvílení a skřítka v ten moment zavalila tuna plášťů, aby byl zticha.

Shadow překonala počáteční šok a rychle hmatla po dopisu, zamávala nad ním hůlkou a opravila tak poškozený text. Podpis na lístku evidentně patřil osobě, kterou nyní stále hledal celý hrad a v rohu dopisu navíc byla rudá šmouha.
Nad tímto se válely ve spěchu načmárané písmena. ‚Jsem zpátky, jdu za Voltainem.‘ Shadow na nic nečekala a vyrazila do labyrintu chodeb. Když se jí ostatní ptali na vysvětlení řekla ať tam počkají a rychle mířila dál za svým cílem. Hodlala hříšnici dovést zpátky do kolejní místnosti dříve, než jí zabije Voltain osobně.

V tu samou dobu v pracovně prefektů…
Darrion s Han seděli ve svých pohodlných křeslech a kolem nich bylo na zemi naskládané epicentrum. Všichni upírali zrak na Daga. „Takže kdo má nějaký návrh?“ Tiše prohlásil a zatvářil se ustaraně.
V odpověď se mu dostalo pouze krčení rameny a pohledy do stran nebo na strop.
„Proč jsem si to myslel…?“ Povzdechl si unaveně rektor.
„Možná bych něco měl…“ Nebyl by to Čiko, kdyby něco nevymyslel.
Všichni v místnosti hrobově mlčeli a napjatě čekali co z něj vypadne.
„U Alana a Toma ve studentském azilu bychom měli jistotu, že na nás nevpadne žádný minďák.“ Oči mu při pomyšlení na dobroty, které by si tam hned nabrali rozzářily.
Dag si s tou myšlenkou chvíli pohrával. „Máš pravdu, ale hrozilo by, že nás se tam připlete některá jiná kolej a nechci si představit deník v rukou někoho jiného než epicentra.“
Většina lidí souhlasně přikývla a Čiko jen pokrčil rameny.
„Ale je fajn že nad tím aspoň přemýšlíš..“ Ušklíbl se Dag.
„A co takhle toalety?“ Nesměle se ozvala Enke.
Všichni jí odměnili pokřivenými pohledy. Kromě Han.
„Je tam sice ticho a v jistých dobách klid, ale je to ještě nebezpečnější než kavárna.“ Pokrčila rameny a usmála se na Enke.
Hesmer se podrbal na hlavě. „Asi by to chtělo někde na pozemcích…“
V tom přiletěla do dveří Lucka. „Jess už je na hradě a hlídky se co nevidět stáhnou...“
Zadýchaně ze sebe vykoktala.
„Jak to víš?“ Zamračil se Verstný.
„Viděla jsem jak od ní Shadow dostala vzkaz. Chce jí odchytit, než stihne dojít k Voltainovi.“
„Cože?“ Dag se postavil a málem vykřikl. „Ta holka je cvok!“
„To víme už dávno.“ Zakřenil se Hesmer. „Ta mutace jí asi vymyla mozek.“ Pár lidí se na jeho slova zatvářila nechápavě ale on to jen přešel mávnutím ruky.
„Tak to by jsme se zítra v noci mohli proplížit do strašidelného lesa…“ Nasadila na to Enke.
„Bude tam bezpečno a většina lidí se tam neodváží.“ Přisadil si Darrion.
„Se mnou nepočítejte… nedostanete mě tam.“ Prohlásila bledá Averan.
„Ale to víš že ano.“ Zakřenil se Dag. „Zítra vám dodám přesnější informace, ještě mě čeká pohovor u Voltaina kvůli té krádeže maskota, dnešní schůzi považuji za ukončenou.“ Tiše vstal a pomalu se vydal do svého pokoje. Jeho příklad následovali ohniváci. Ale v živém hovoru…
Tedy kromě těch, kteří nebyli v prefektské kanceláři…

Ztratila se jako stín v labyrintu chodeb. Shadow šla hlídkovat před pracovnu přímo Voltainovi a rychle se schovala za sochu, když slyšela kroky.
„Moje nervy..“ Bědoval ředitel ohniváků když procházel kolem a dělal, že si jí ani nevšiml. Ano, dělal. Shadow na sobě v jednu chvíli přímo cítila pálivý pohled.
Došel ke dveří a zarachotil klíčem. V momentě zapadl ve své pracovně.
Shadow se ten čas nekonečně vlekl, když si všimla postavy plížící se ve stínu tak umně, že se málem sama vyděsila. Vystartovala že Jess hezky narazí na zeď a rychle jí odvleče do kolejní místnosti. A doopravdy to udělala. Jenže tiché heknutí evidentně nepatřilo Jess.
Strhla osobě z hlavy kápi a tiše zaklela.
„Co to vyvádíš?!“ Ohradila se Mell a naštvaně se odrazila od stěny.
„Promiň, já myslela že…“ sykla a rychle se schovávala do svého úkrytu.
„Ne, jen jsem měla stejný nápad jako ty.“ Procedila skrz zuby Mellandra.
„Jak jsou na tom ostatní?“ mrkla na ni, když si Mell zalezla hned vedle ní, sotva se tam obě dívky namáčkly.
„Domluvili se, že deník otevřou zítra na pozemcích mimo hrad, tak aby je nikdo nenašel.“ Tiše odvětila a upírala oči do tmy ve vzdálenějším konci chodby.
Shadow jen přikývla a nervózně si pohrávala s náhrdelníkem.

Asi o půlhodinu později se objevila na konci chodby postava zahalená až po nos do pláště. Vyloupla se ze tmy jako přízrak, ač pokulhávající, přesto rychlý.
Mířila si to přímo ke dveřím Voltainovy pracovny. Ale když si jí trojice všimla, stačila ta postava zaklepat na masivní dveře pracovny. Shadow už už chtěla vyskočit a stáhnout jí pryč, ale ve dveřích už rachotil klíč.
Osoba mírně natočila hlavu a pohlédla na dívky skryté ve stínu sochy.
Shadow poznala ve strhané tváři, na které se táhl šrám od lícní kosti až skoro po bradu dlouhý rudý šrám Jess, nepatrně mrkla.
Pak se otevřely dveře pracovny a ona tiše hleděla do očí rozzuřenému a překvapenému řediteli. Zapadla do dveří, ale ještě předtím upustila k zemi malý papírek.

Shadow pomalu vylezla ze skrýše a četla si vzkaz. Přes rameno jí nahlížela Mellandra. „Na pomník mi napište ‚S ohněm v srdci vzpomínáme‘ a pomodlete se za mě :-P chtěli jste extra problém, aby se odlákala pozornost od Daga, tady je…“
Shadow se plácla do čela a zaklela. Tohle Jess neměla dělat, jestli poletí ze školy, tak jí sama ještě přizabije. Řekla si. Mellandra tiše hvízdla. Chvíli přemýšlely o tom, jestli má Voltain zvukotěsné dveře nebo si kouzlem zabezpečil pracovnu proti úniku zvuku, protože bylo až podivné ticho.
Vydali se do svých ložnic… ovšem šli spíš jako na popraviště.


Shadow mě předběhla, tak uvidíme, jestli na to budu moct navázat tím, co si tady drápu
„Nepředpokládám, že budeš mít tolik rozumu abys šla se mnou“ prohodila Mellandra k Shadow a aniž by čekala na odpověď, zapadla do společenské místnosti.
„Nepředpokládáš správně“ sykla za ní Shadow a zamířila zase tam, odkud přišla.


„Zapomínáte, s kým mluvíte!“ Shadow zaslechla Voltainův hlas hned po několika zakázaných kouzlech a amatérských pokusů o nenápadné vykopnutí dveří. Fungovala spíš ta kouzla. Podařilo se jí oslabit Voltainovu hradbu okolo kanceláře, ale moc hrdá na sebe nebyla.
„Naopak vy zapomínáte s kým mluvíte. Když jsem na tuhle školu nastupovala, rada 4 věděla o mém postavení u Zaklínačů. A taky vzala na vědomí mé varování o náhlých zmizení v případech, že mě bude ve vesnici třeba! Fakt, že jste na to zapoměli, už je věc druhá....“
Jessiah postupně zvyšovala hlas, ale Shadow toho slyšela čím dál tím míň. Sakra! To nejdůležitější jí ušlo, ale znovu se přesvědčila o tom, že Jessiah se nehodlá nechat vyhodit. Shadow se v duchu usmála, pokud se o někoho nemusí bát, pak je to ta osoba právě vzdorující Voltainovi.
Uběhlo nějakých dvacet minut a otevřely se dveře.
„Mindu to vysvětlete jak uznáte za vhodné. Tohle zpackala rada“ pronesla Jessiah a vyšla z kanceláře. Stála vzpřímeně dokud se neozvala rána zavírajících se dveří, pak se sesunula na podstavec sochy. Po chvíli se zvedla a zamířila do věže, ale v půli kroku se zarazila. Pak se začala tlumeně smát
„Shadow, ty jsi sice skvělý stín, ale ten obojek bys měla při podobných misích sundávat“
„No dovol? Jaký obojek?“ rozesmála se Shadow a dotkla se červeného zlata na svém krku. Náhrdelník jí obemkl hrdlo po celé délce a zářící smaragd se od něj odrážel, což bylo asi hodně nápadné...
„Se vší úctou, když se ten kámen rozzáří, máš po srandě a všichni tě vidí“
„Šetři dech a pojď“
Obě ohnivačky se plazením plížením dostaly až k obludnému sousouší na odpočivadle, kde je chytl Nudný.
„No co to..! Finnian!!“ zůstal civět „Okamžitě, ale okamžitě mi vysvětlete kde jste byla!!“ pak se obrátil k Shadow „A Glance! No ovšem. Z toho bude malérek a školní trest“ začal si mnout ruce.
Jessiah obrátila oči v sloup a dál se profesorem nezabývala. Shadow mu pak posunkem naznačila, jaký na něj má názor. Protivnej minďák zůstal stát jako opařený a holky se tak pohodlně dostaly do společenské místnosti.
„Jessiah!!!“ ozvalo se sborově když Jess vstoupila do místnosti. Teprve teď si ji mohla Shadow pořádně prohlédnout a ten obrovský šrám se jí vůbec nelíbil. Taky si všimla známek krajní únavy a vyčerpání. Beze slova Jess podepřela a odvedla do pokoje, kde už ji nechal svému osudu.
„Averan, udělej nějaký lektvar na posílení, prosím“ požádala unaveně jedinou osobu, o které věděla že se v lektvarech vyzná.
„Co jí je? Kde byla a proč vypadá jak vypadá?“ sypaly se otázky jedna přes druhou.
„Ticho!“ zařval Dag a všichni zaraženě zmlkli. „Všechno se dozvíme zítra, kdy nám to řekne Jessiah, pokud už bude v pohodě. Teď všichni do pokojů, ať už vás tu nevidím!“
Tak se Epicentrum, nerado a se sebezapřením, se odebralo do svých komnat...
„A ty běž taky, máme toho všichni dost“ prohodil ještě k Shadow a zmizel v chodbě ke svému pokoji.
Jo jasně, taky půjdu. Odpověděla mu v duchu a přešla ke krbu. Chvíli hleděla do plamenů, než ji vyrušil známý hlas.
„Zůstane tu?“ Lucka se opřela o futra dveří.
„Zůstane“ odpověděla tiše Shadow a natočila k Lucce hlavu „Všichni tu zůstaneme“
Lucka chtěla ještě něco říct, ale pak jen pochybovačně pokývla a zmizela. Shadow se za ní podívala a koutkem oka zachytila známou a velice zajímavou věc. Deník!!! Dvěma skoky byla u stolu a brala deník do ruky když -
„Všíchni spí, proč ne vy?“ Voltain.
Shadow se k němu překotně otočila a podařilo se jí deník schodit na podlahu „Nemůžu spát, to ten šok“ řekla první blbost která ji napadla
Voltain se blahosklonně usmál, nevěřil jí ani ťuk „Co to tam schováváte?“
„Já?“
Voltain přiskočil a odstrčil Shadow od stolu, ta byla v tu chvíli přesvědčená, že je deník zase ztracený. Ale zůstala zírat když viděla prázdnou desku. Kde je??
Voltain se na ni podezřívavě zadíval, přejel zběžným pohledem místnost a měl se k odchodu „Do ložnice a hned. Pro dnešek toho bylo až moc“
„Ano, pane řediteli“
Voltain zakroutil hlavou a odešel. Shadow se sehnula všimla si deníku. Vzala ho do ruky a přemýšlela kam ho schovat. Nakonec zjistila, že ho musí vzít do pokoje, nikdo nechtěl aby se dostal do rukou někomu mimo Epicentrum, nedej bože neohnivákům.
„Jestli ho u mě Voltain najde, jsem v průšvihu...“ řekla si a zamířila do pokoje. Zítra zjistí co v tom deníku je a proč ho Voltain tak moc hledá. Jak se vlastně dostal deník sem?? Někdo ho musel Voltainovi čobnout...


Další den ráno probudil Shadow řev a hluk. S bolavou hlavou se zvedla na posteli a hleděla, co všechno se děje kolem. Jess spala, to zaregistrovala jako první. Mellandra s Han běhaly po pokoji, řvaly po sobě a převracely všechno na co narazily.
„Pod stolky? Někde pod postelí to není?!“ Han padla na kolena a začala šmátrat pod postelí.
„Co to děláš?“ Shadow se nahnula přes postel aby líp viděla.
„Deník! Zmizel!“
„Naposled byl v prefektské kanceláři.“ dodala Mellandra
„Deník jsem včera v noci našla na stole ve společenské místnosti“ zarazila všechny Shadow svým prohlášením.
„Já jsem si to myslel! Asi jsou ho vzal z kanceláře a zapoměl na něj“ ve dveřích se objevil Dagonat a ve tváři se mu zračila úleva. „Kde je teď?“
Shadow se chvíli dezorientovaně rozhlížela a pak sáhla do stolku „Tady“
„Dagu! Sakra fix mohlo být po deníku...!“ pustily se do nebohého rektora ty dvě. Ale Shadow už nevnímala, praštila sebou do peřin a znovu usnula...


No dobrá tak jsem zase něco dal dokupy a no sami uvidíte.

Když se teda nasádlovali do pokoje prefektů začali se vesele bavit o deníku.
Jediný, kdo si neužíval byl Dagonat, už zase měl jeden z těch záchvatů, kdy chtěl konat dobré skutky. Chtěl Voltainovi deník dát a to jen kvůli tomu, že sám šel vrátit maskota a nikoho nepotrestal,
Na to mu ale Čiko hned odpověděl, že od něj vyfásl zákaz Křižánek do konce školního roku.
Každej ho politoval, ale Hesmer věděl jak se zase trest obejde.
„Hmm, až na to, že se mu musím každý dvě hodiny hlásit“ „teda to je..“
„Bacha na to co řekneš“ uzemnil jí Dagonat, ale sám byl trestem překvapený, tím spíš, že chtěl tvůrce toho vynikajícího plánu odměnit sladkostí minimálně.
„ Teda tohle? Za to si deník nezaslouží“ Lucka se zavedla řeč zpátky na deník
„Jestli jste ten deník sebrali kdokoliv z vás“ Dagonat si nebyl jistý svými studenty
„Hele nesebrali“
„Já bych deník rozhodně nevracela“ Čiko jí pohledem děkoval, protože pokud se za nápad postaví Dark, je jasné, že Dag bude i kdyby neochotně souhlasit.
Rozešli se s tím, že deník se odevzdávat nebude, jakej byl ale šok, když ráno při snídani Shadow klukům řekla, že deník našla ve společenské místnosti položený jen tak na stole a smetla ho právě ve chvíli, kdy tam šel Voltain na pravidelnou noční obchůzku.
Dagonat v tu chvíli zuřivě míchal svou ranní kávu a dělal , že jde hovor mimo něj.
„Tys to udělal schválně“ otočilo se skoro celé epicentrum na svého rektora
„dejte mi pokoj“ zasyčel na ně a kvapně se vzdálil z jídelny.
„ještě si bude hrát na uraženýho“
„teda ten je nemožnej, včera souhlasil, že si ten deník nejdřív přečteme“
„To je jasný, už stojí blíž k Voltainovi než k nám“
„nechte toho, promluvím s ním“
„Jo to promluv a ať dá vědět za koho kope“ křikl ještě za odcházející Dark Čiko
Potom zbytek epicentra srazil hlavy a koumali co dál, jejich pospolitost a občasné pohledy k ředitelům zaregistroval i Voltain, proto Jess rychle na něj upozornila řekla , že se sejdou u han na pokoji a pak se už každý všímal jen své snídaně.
U Han už vymýšleli kam schovat deník, když se ozvalo klepnutí a hned vstoupil Dagonat.
„Kde je ten deník?“
„Proč?“
„No dobře, nechal jsem ho tam schválně, ale…“
„Ale Shadow tě vypekla co?“ posmíval se mu Hesmer
„ mám pro vás návrh, deník si přečteme a pak ho Voltainovi vrátíme“
„Voltainovi nikdo nic vracet nebude, nikdo mu nic neukradl“
„To je fakt, dvakrát jsme ten deník našli my, ne on“
„Hele zakládáme si na tom, že jsme parta, tak proč do tý party nevezmete i jeho?“
„Jo jasně, až zejtra půjdete do Křižánek, tak vezmu šachy a pozvu ho ke hře“
„Kdybys ho furt neštval, mohl jsi jít taky“
„Možná si to nepamatuješ, ale tu slepici jsme sebrali všichni“
„Promluvím s ním“
„hele tak co s tím deníkem“
„Co by vezmu si ho k sobě“ Čiko vytrhl deník a strčil si ho pod hábit.
„Hele kdo máte zájem vědět co v něm je, tak dneska o půlnoci u skleníků“ pak odešel z pokoje a nikdo ho až do vyučování neviděl.
O půlnoci se u skleníků sešli všichni, ale on vytáhnutí deníku oddaloval, teprve po dlouhé době z něj vypadlo, že testoval Daga, jestli náhodou nepůjde kolem Voltain.
Co bylo ale potěšující, že jim slíbil, že zítra o půlnoci se sejdou u zříceniny a tak ten deník skutečně bude mít.
Celá partička se sešla u zříceniny hradu přesně o půlnoci, tak jak se dohodli.
„Je tu zima“
„A co, chtěla bys tu vyhřívaný kamínka?“
„Mlčte a ty vytáhni ten deník“
Teprve teď začal Čiko odhazovat sutiny a klacky a z hlíny vytáhl deník.
„Co? Držel jsi ho tady?“
„Přeci ho nebudu mít na hradě?“
Dagonat sebral deník, a šel na nejvyšší místo zříceniny.Ostatní ho následovali se silně tlukoucími srdci.
„Fakt jsi to sám ještě nečetl?“
„Ne“
„No dobrá , ale jen tak zběžně, vlastně skoro náhodou“
Dagonat se ušklíbl, ale nijak se nevyjadřoval.Otevřel deník na první stránce a začal číst, když se Čiko rozkašlal.
„No dobrá co je?“
No omylem se mi ten deník otevřel tady na té stránce“
špinavýma rukama začal sahat po deníku.Dagonat deník zvedl do výšky
„Asi v půlce“ hlesl Čiko a Dagonat začal starým deníkem listovat.
***
Dneska byl zase Voltain ve svém živlu. Beastmaster s Grapllingem mu naprášili kdo z hradu propašoval ty staré meče.
***
To znamená, že tu museli všichni být už před“
Dagonat se podíval na datum zápisu Před sto lety“
„ To bude jen shoda náhod“
„Není“ dělal se důležitým Čiko a naznačil, že má Dagonat listovat dál.
***
Nálada v koleji je na bodu mrazu, kvůli tomu neštěstí je Fénix na indexu. Jestli nám seberou maskota, nepřežijeme to. Nikdo přeci neříkal, že se sem měla ta zemačka cpát, kdyby si je Marty líp hlídal, nestalo se to
***
„tak proto nám Voltain sundal tu vlajku a fénixe jako kolejní zvíře zamítl“
Co tak je o to fénixovi?“
„Spíš koukej na datum“
„Blbost, třeba to byli jejich rodiče, nebo co já vím“
„Minimálně prarodiče a byla by to dost zvláštní náhoda“
„Ehm“ pan důležitý si odkašlal a nikoho neudivilo, když jediným čistým prstem nalistoval díl který milostivě nechal Dagonata přečíst.
***
2.5.1974
Ten trapný úklid knihovny nebyl tak úplně marný. Společně s námi museli nastoupit trest o Tom s Alanem od vzducháčů, takže o zábavu bylo postaráno. Teda zábava bylo, ale jen do té doby, než tam přišel knihovník dohlížet na to, jestli ty staré bichle přerovnáváme a čistíme. Dvojčata vyprávěla o Grapllingovi, prý chodí k němu občas na návštěvu do jeho domku.a on jim ukazuje relikvie a taky vypráví o bojích , které zažil. Docela jsme jim záviděli, ten náš nudnej patron tak válčí jen se svojí mizernou náladou. Ale teď k tomu co se stalo, že to stojí za zaznamenání do našeho deníku. Ve chvíli kdy Tom v horních policích vytahal další várku knih, vypadl i fakt dost divnej pergamen. Ten se ale nějak divně vytratil, když jsme ho chtěli sebrat, dokonce jsme se kvůli tomu i nepohodli s dvojčatama, obě strany jsme se navzájem obvinovali z krádeže. Možná kdybych flákl Tomovi pěstí do oka, že by vylezl s pravdou ven. No každopádně ten pergamen nemáme, ale podle všeho celá Rada 4, tahle rada 4, ty ředitelé které známe, tady tuhle školu založili. Na tom starém pergamenu kromě asi fleků od krve byla dohoda o tom, že pokud budou v rovnováze udržovat čtyři živly a nedotknou se žádné relikvie náležící duchům Erdwin, Heretika, Eleonor a Herberta postarají se mocným kouzlem o to, aby v této kotlině šel čas mimo ty čtyři. Teda to že tady budou mít ostatní pentagramáci tyhle čtyři třeba i za padesát klet je vážně síla. Nechápu sice až tak pořádně jak tam byla myšlena ta věta o tom, že rada4 bude pevnou součástí Anaretu, ale protože tady ještě rozhodně nekončíme, máme dost času zjistit, jak se věci mají.Trest máme na celý týden, tak tu budeme zase šmejdit jestli tu na čtyřku něco najdeme. A co by se stalo, kdyby někdo našel třeba ohnivou knihu bratra heretika.

Dagonat poslední řádky dočítal už velice tiše a nebylo pochyb o tom, že s ním tahle informace otřásla.
Ostatnmína tom nebyli o nic líp.Dokonce i vždy vtipný Hesmer mlčel.
Ze zdola k nim zazněly kroky, zhasli hůlky mířící na deník a tiše seděli a vyčkávali, kdo se takhle při měsíčku v noci prochází.




Tak kroky u zříceniny objasněny
Tiše seděli a doufali, že ty kroky kolem zříceniny nezamíří rovnou k nim. Dagonat se naklonil nad ochoz a zahlédl poblíž věže celou radu 4.
„Rada4“ zašeptal a každej protočil panenky.
„Co tu chtěj?“
„Jak to asi tak můžu vědět, se jich jdi zeptat“
„Držte mlčte“ sykl Dagonat a z úkrytu se snažil šmírovat kam jdou všichni ředitelé.
„Nevypadají , že by jim bylo už tolik“
„Neposlouchala jsi, podle tý dohody jde čas mimo ně“
„Myslíte ,že v tom je černá magie?“
„Neřekl jsem, abyste byli zticha?“
Od té chvíle nikdo ani nemukl a jen se po sobě dívali.Holky si posílaly zprávy, které šifrovaly do různých poloh prstů. Jenže při svitu měsíce se písmenka nedala dost dobře rozeznat.

„Jsi si jistý, že ten deník nesebral nikdo z vašich?“
„Jo tím jsem si jist“
„Jestli stejně jako když ukradli toho maskota“
„Ještě se tu hádejte kvůli maskotovi, jste horší než ti hajzlíci“
Goofer i Jean zmlkli.a dál šli tiše za Frederikem a Martym.
„Konečně vás mám“ hlas byl silný a spiklenci ve věži se lekli, že je to na ně, ale to jen kapitán Le Vieux volal na čtyřku.
„Tak co zjistil jste něco od Veveřáka?“
„Něco mám, ale pojďme dál, co kdyby chtěli poslouchat nějaké zvědavé uši“
„Tak co jít do zříceniny?“
„Ve zřícenině se hlas rozléhá ještě víc, to i šepot se nese krajem“ lákal je od zříceniny kapitán a znělo to stejně, jako kdyby o spiklencích věděl a dělal jim stěnu.
Dagonat nenápadně sledoval, jak se vzdalují a teprve potom společenství stoletého deníku rozpouštěl, Vždy si počkal až si bude úplně jist a potom , pouštěl dvojice, které prchali k hradu .
A zrovna když Lucka utíkala přehlédla nerovnost a s výkřikem dopadla na cestu, která byla tak hezky osvícené měsícem.
Ve stejný okamžik se kapitán rozkašlal a nadával na staré válečné zranění. Darrion Lucku vzal do náručí a do hradu běžel s ní v náručí.
Ve společenské se zdrželi jen nezbytně dlouhou dobu na to, aby se přesvědčili, že jsou všichni a pak rychle každý do svých pokojů.
„Tys nechal deník Dagovi?“ zeptal se Hesmer a hrál jak se o něj pokoušejí mrákoty
„Jsem snad blázen?“ Čiko vytáhl deník a zamával jím nad „omdlelým“ Hesmerem, čímž ho zachránil.
Kluci se pak sesedli na postel Hesmera a chtěli začít deníkem listovat.
„Měli bysme počkat na ostatní“ navrhl Darrion a kupodivu Čiko deník zasunul pod matraci své postele.
„Slyšeli jste je, něco v tom deníku asi je důležité, když ho hledají všichni čtyři.“
„Od ohniváka bych to chápal, ale proč to zajímá celou čtyřku?“
„ Hele já ho tak zběžně pročítal, ale nebylo tam nic tak magického nebo tak nějak, prostě různé sázky nadávky na Voltaina, prostě nic moc“
„Hmm a odkdy ty jsi zrovna tak pilnej čtenář? Kdoví kolik ti toho mohlo uniknout“
„Hlavně že mi neunikl ten stoletej Voltain“
„Jestli chcete můžu otevřít okno, ať to slyší celej Anaret“ Darrion oba kluky uklidnil a pak je poslal spát.


Kapitolka 42 a Lucka slíbila , že nám dopřeje odpočinek
Do pondělního rána se celá ohnivá kolej, zejména členové Epicentra, probudili docela pozdě. Všichni začali po víkendu hledat ztracené brky, učebnice, atd.
„Tedy nechci nic říkat, ale dneska to vypadá na zoufale stereotypní den,“ rozhlédla se Dark po kolejní místnosti. Vypadalo to, že nikdo nemá dnes náladu nahlas křičet, vypadávat z okna nebo nabančit vzduchoňům.
„Nikdy neříkej nikdy,“ ozval se Čiko. „Nezapomeň, že máme pořád ten deník.“
„No nevím jestli někdo bude mít chuť něco provádět,“ pokračovala Dark. „V poslední době jsme měli docela rušno.“
„Já bych možná docela uvítala, kdyby se tu pořád neochomýtal Voltain, kterej se vás snaží při něčem čapnout,“ vmísila se do rozhovoru Mellandra.
„Takhle že mluví ohnivačka?“ přidal se taky Nikolas. „Chceš umřít nudou?“
„Ne, ale já na rozdíl od tebe mám různé věci na práci,“ propíchla ho pohledem Mell. „A ty nedají dělat, pokud na každým rohu zakopnu o někoho z rady 4.“
„Jo? A co teda děláš tak důležitého, naše záhadná Mell?“ popichoval ji Nik.
„Nic co by tě mělo zajímat,“ odsekla Mell. „A varuju tě, nemontuj se do mých věcí nebo-“
„Ale, ale hádka na obzoru?“ zasmála se Lucka, která ke skupince dorazila. „Nezdá se vám, že jsou všichni nějak podezřele klidný?“
„Právě jsem to říkala Čikovi,“ odpověděla Dark. „Ale možná je to jednou za čas potřeba i u ohniváků“
„Hej, vy,“ zavolala prefektka Han. „Chcete prošvihnout snídani a vyučování? I když to vyučování možná jo, ne?“ Zasmála se.
„Snídaně by byla vážně škoda,“ prohodil Nik a zamířil ke dveřím.
„Jo to mi připomíná… Nemáte někdo náhodou můj úkol na numerologii?“ zeptala se Lucka.
„Kde bych ho vzal?“ divil se Čiko.
„Jestli jsem ti ho třeba nedávala opsat. Musím ho najít, jinak je moje půlhodinová práce v háji,“ zaúpěla.
„Moc si na tom zakládáš,“ odbyl ji Čiko. „Pojďte na tu snídani.“
„Zrovna na numerologii docela jo,“ povzdechla si Lucka. „No nic, co se dá dělat.“
„Jdem se najíst,“ uzavřela Dark a všichni opustili místnost.
Snídaně a celé dopoledne probíhalo v poklidu. Nikdo z ohniváků nic neprovedl, nikdo si neotvíral pusu na profesory (což byl třeba u Shadow nebo Čika téměř nadlidský úkol) a nikdo se ani neulil z hodiny (i Jess vydržela na místě). Člověk by se skoro divil, proč si někteří učitelé tak často na Ohnivou kolej stěžují.
U oběda se opět Epicentrum slezlo u jednoho stolu.
„Teda už je oběd. Přijde mi divný, že jsem přečkala dopolední výuku, aniž bych nedostala práci navíc,“ zasmála se Shadow.
„Asi mě poznamenala ta noc, co jsme tě hledali,“ šťouchla do Jess, která seděla vedle ní. „Asi se ze mě stává pilná studentka.“
Ostatní se zasmáli.
„To snad nehrozí,“ uklidnila ji Martina. „Tak co vůbec provedem odpoledne? Teda samozřejmě po škole, kdyby mě snad někteří pilní studenti podezírali, že je nebádám k ulejvání ze školy.“
Ostatní se opět zasmáli.
„No myslela jsem, že jsme se dohodli, že se dáme do čtení vy-víte-čeho,“ řekla Lucka a pozorně se rozhlédla kolem jestli někdo cizí neposlouchá.
„Minule jsme objevili docela zajímavý věci a myslím, že jich tam je mnohem víc. Měli bychom si to nacpat do hlav, dřív než nám ho zase Voltain sebere.“
„Nebo dřív než někoho zase dostane záchvat poctivosti,“ neodpustil si jízlivou poznámku Čiko.
„Hele já myslel, že jste mi to už prominuli,“ bránil se Dag.
„Nekecej nesmysly, Čiko,“ přidala se Dark a trošku se jí blýsklo v očích. „Samozřejmě že deník nikdo Voltainovi nepředá. Ani Dag, kterej tím mimochodem riskuje víc, než ty jako pouhej studentík.“
„Tak se už zas nehádejte,“ vzdychla Averan. „Musíme se domluvit, kdy a kde. Ve zřícenině je to možná už moc nebezpečný ne?“
„Jo, to bych neriskoval,“ přisvědčil Darrion a trošku popíchl Lucku: „Zvlášť když někdo neumí zdrhat, aniž by se s křikem nesvalil na zem.“
Lucka na něj jen vyplázla jazyk.
V tu chvíli se ozval gong, který oznamoval, že se mají žáci dostavit na odpolední hodiny.
Epicentrum se po sobě otráveně podívalo.
„No domluvili jsme se na tom lese, ne?“ ignorovala zvonění Averan.
Ozvaly se protesty některých členů.
„Víte co? Dám vám ještě vědět. Teď uhánějte na hodiny, jinak místo deníku, budete uklízet knihovnu.“
„Nebo plít políčka, kde jsme mimochodem měly už být,“ poznamenal Nik.<;br/> „Tak hned po výuce ve společence,“ řekl Dag a všichni zrychleným tempem zamířili na hodinu
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.....zzzzzzz

(Shadow, 14. 3. 2007 14:31)

Spíme??
Jako film by tohle bylo naprosto geniální...možná vás začnu popisovat i tak jak si vás představuju vzhledově..to by nemuselo bejt špatný :-D
No ale chtělo by to další díl! Kdo se do toho dá???

Čiko+Dag

(Lucka, 12. 3. 2007 16:05)

jo s tim filmem ja kdyz pisu tak mi to taky pred ocima uplne jezdi:D

:-D

(Averan, 12. 3. 2007 14:51)

No já třeba taky většinou nejsem taková rázná a věčně naštvaná, jak jsem tu vykreslena.. A bát se jít v noci do lesa? Mě by to vůbec nevadilo :) Ale já se právě bavím tím, jak mě ostatní vykreslují :D Nemá to chybu :D

Dag

(Čiko, 12. 3. 2007 10:44)

Já to vidím jako film stále.Jinak jsem rád, že chápeš proč se o tobě píše třeba i takhle.Máme tě ve skutečnosti rádi a vážíme si tě jako našeho vůdce, ale pro umělecké dílo musíš bejt maličko jinej.

To bylo počteníčko

(Dag, 12. 3. 2007 10:07)

Tak jsem tu zase po víkendu a nádherně jsem si početl. Můžete sice na mě mít různé názory, ale je vidět, že mě moc neznáte :-) Z toho, co jsem v předchozích dílech dělal souhlasím jen s tím, jak jsem si míchal kafe, jinak jsem to nemohl být já ;-) Ale pestrý příběh si žádá pestré povahy osobností, jen ty mu dodávají tu pravou šťávu. Nevím jak vy, ale poslední dobou se nemůžu zbavit přání, toto naše dílo zfilmovat :-D

Alice

(Lucka, 11. 3. 2007 10:20)

no jasne konecne nekdo moje rozplacnuti pochopil:D jinak to vis klid obcas musi byt...ale tak je to obcas klid pred bouri;)

Lucka

(Alice M., 10. 3. 2007 19:49)

Darrion by taky mohl pochopit, že jsi ho jen zkoušela, jestli je gantelman nebo ne, ne?
Jo, klukům aby se všechno říkalo do písmene :-D
Jinak se vážně divím, takový klid skoro celé poledne...to není jen tak, to si určitě někde zase Ohniváci vyberou

Čiko

(Alice M., 10. 3. 2007 17:14)

Čiko, vážně bys ten deník měl číst pilněji, když ho shání celá 4 a né jen Voltain, tak to nebude jenom náhoda.
Každopádně, teď můžete být rádi, že máte alespoň nějakého "clonícícho" zachránce, kapitán vás klidně mohl prozradit. Rozhodně to nevypadá, že by o vás nevěděl.
Koukám, že Darrion je gantelman každým coulem :-)
Nevím tedy, jestli to "Držte mlčte" je schválně nebo ne, ale zní to dost zajímavě :-D
Jsem zvědavá, co se a jestli vůbec objeví, až se bude deník prozkoumávat. Když ho shání celá rada, pochybuji o tom, že by to jen tak načmárali na stránky, ať je to cokoliv. Taky to může být jen sentiment, ale nevím nevím, to se mi moc nezdá.
Každopádně, fakt se ti povedlo

Hezke moc moc moc:)

(Lucka, 10. 3. 2007 12:05)

Velká pochvala cikovi a shadow...vázne super..a mam takovej pocit ze ohnivackej denik zacina psat i dejiny pentu;)

Píše někdo dál?

(Čiko, 10. 3. 2007 10:05)

Píše někdo dál? Já jen že se tak ptám. Máme čas i kapiitolky k dobru, tak nikoho netlačím.

Čiko

(Alice M., 9. 3. 2007 21:59)

To bude teda vážně ale o fous...no, jsem zvědavá jak se z toho vysekáte

Je to...

(Shadow, 9. 3. 2007 21:30)

...prostě bomba

Alice

(Čiko, 9. 3. 2007 21:27)

Bude to Voltain společně s ostatními řediteli, ale nevšimnou se jich, jdou za kapitánem nebo do rokle

Čiko

(Alice M., 9. 3. 2007 21:22)

Tedy, ty záchvaty dobrých skutků by si měl Dag vážně občas rozmyslet.
Ještě že ho to přešlo v čas.
Musím ale říct, že mě to odhalení čtyřky docela zaskočilo.
Tahle věta: Teda to že tady budou mít ostatní pentagramáci tyhle čtyři třeba i za padesát klet je vážně síla - :-D je super
Jsem zvědavá, co je v deníku dál..a doufám, že ten, kdo se tam prochází, není Voltain. To by tak ještě scházelo.
Je to fakt perfektní díl Čiko a ten deník nemá absolutně žádnou chybu

Shadow

(Jessiah, 9. 3. 2007 19:39)

Odhaluješ má tajemství a hezky rafinovaně, to se ti musí nechat :D jen tak dál, skvělej díl jako vždy ;)

Jessiah

(Shadow, 9. 3. 2007 19:06)

Chápu tě :-D Já jsem ten svůj blaf drápala 20 minut po dni stráveném v autě a dopadlo to jak to dopadlo :-D

ehm... O:-)

(Jess, 9. 3. 2007 18:40)

Psala jsem to po pár hodinách spánků poté, co jsem vstávala v nekřesťanskou hodinu a hned jsem byla usazena k pc a předemnou se promenádoval přísný profesor, jsem ráda že jsem nenapsala chiby místo chyby :P jinak díky za upozornění :D

Jess

(Alice M., 9. 3. 2007 18:18)

Více suků už tam být nemohlo :-D
Ale je to opravdu skvělej díl a mnoho způsobů na navazování.
Tak si říkám, že z těch zápletek nikdo nikdy nevyjde :-)

super+ta gramatika:D

(Lucka, 9. 3. 2007 17:55)

tyyyjo je to super:))) jeste vice zamotane..mel by nekdo alespon nejakou tu zahadu rozuzlit...jo ale mam takovej dojem ze se pise azyl ne azil...to je pro opravu az se to bude vkladat na pent:)

Jess!!!

(Shadow, 9. 3. 2007 17:29)

Tys to zamotala ještě víc než já :-D Ale díl je to bezvadnej, o tom žádná.
Čiko, připiš k tomu tvému co potřebuješ a šup s tím do oficiálního běhu deníku. Nebo bude zle!
:-D Ten deník byl fakt skvělý nápad...